Kozí brada pochybná

Tento druh se vyskytuje jako původní téměř v celé Evropě, jen do Skandinávie a Pobaltí se dostala až druhotně. Dále východním směrem sahá její původní areál přes Malou Asii, Kavkaz, Ural, západ Sibiře a oblasti Střední Asie až po severozápad Číny. Kozí brada pochybná byla také hojně zavlečena do místa mimo Evropu, např. do Severní a Jižní Ameriky, Jižní Afriky, Indie, Austrálie i na Nový Zéland. V České republice je poměrně hojná v teplých oblastech na jihu Moravy a ve středních a severozápadních Čechách.[1][2][3]

Tato dvouletá rostlina vypouští v prvém roce přízemní růžici listů, ze které ve druhém roce vyrůstá jedna nebo více květných lodyh. Obvykle ji nalezneme na osluněných suchých stanovištích, na travnatých stráních, pastvinách, mezích, v příkopech, na náspech okolo cest a tratí, v lomech i na rumištích, kde je písčitá až kamenitá půda. Ráda vyrůstá na místech s narušovaným povrchem, kde ve slabě zapojeném drnu semena snáze vyklíčí.[1][4][5][6]

Bylina s 30 až 60 cm vysokou lodyhou, která je obvykle jednoduchá a mívá jediný úbor, pod kterým je kyjovitě ztlustlá; někdy bývá také vidličnatě rozvětvená. Oblá, dutá lodyha je porostlá střídavými, přisedlými až objímavými listy s paralelní žilnatinou, které jsou kopinaté či čárkovité, až 35 cm dlouhé a 15 mm široké, po obvodě jemně pilovitě zubaté a někdy vlnovitě zprohýbané. Přezimující přízemní růžice je tvořena obdobnými listy, jež jsou v době kvetení již suché. Rostlina vyrůstá z vřetenovitého, dužnatého, vně hnědého a uvnitř bílého kořene obsahujícího hořké mléko, stejně jako lodyhy a listy.

Na konci lodyhy nebo větví vyrůstají 2,5 cm velké květné úbory s bezplevým lůžkem, ve kterém je 20 až 50 pouze jazykovitých, oboupohlavných kvítků s tmavě fialovými až černými vrcholy trubkovitých prašníků a se sírově až citrónově žlutými ligulami zakončenými pěti zuby. Jednořadý zákrov má nejčastěji dvanáct vespod srostlých, dlouhých, kopinatých listenů, jež o polovinu liguly přečnívají. Úbor se rozvíjí v ranních hodinách a obrací se ke slunci, ale ještě před polednem květy uzavírá. Rostlina kvete hlavně v červnu a červenci, květy poskytují pyl i nektar a přitahují mnohé opylovače, včely i mouchy.

Plody jsou světlé, měkce osténkaté nažky s ostrými hranami. Před deštěm jsou chráněné uzavřením úboru, který se po uzrání ohrnuje nazpět. Nažka je zakončena kyjovitě rozšířeným zobánkem a věnčena paprsčitým chmýrem. Ten je bílý až nahnědlý a jehož postranní chloupky jsou spolu spleteny, tím je chmýr pevnější a nažka může být větrem zanášena dále od mateřské rostliny. Odkvétající rostliny jsou výrazné bílými koulemi nažek o průměru až 9 cm, jednotlivé nažky s paprsčitým chmýrem jsou dlouhé 2,5 až 4 cm.

Rozmnožují se výhradně semeny, která mají krátkou dobu dormance a vyklíčí ještě téhož roku, co dozrály. Listy obsahují hořkou latexovou šťávu, a proto rostliny obvykle nebývají býložravci spásány.[1][3][4][5][6]

Kozí brada pochybná často vyrůstá na podobných stanovištích jako kozí brada luční, která má podobný vzhled. Morfologicky se odlišují hlavně tím, že kozí brada luční nemá listeny delší než liguly a mívá jich míň, obvykle jen osm.[6]

• 
  Nákres rostliny
• 
  Úbor
• 
  Nažky s chmýrem
• 
  Nažky