Ostravská pánev
Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska německy Ostrauer Becken) je geomorfologický celek na severní Moravě a ve Slezsku v geomorfologické oblasti Severních Vněkarpatských sníženin. Severní část Ostravské pánve tvoří česko-polskou státní hranici v Moravskoslezském kraji.
| Ostravská pánev Kotlina Ostrawska | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 333 m n. m. (Kouty) |
| Rozloha | 486 km² |
| Střední výška | 244 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Severní Vněkarpatské sníženiny |
| Podřazené jednotky | v Česku Antošovická rovina, Ostravská niva, Karvinská plošina, Havířovská plošina, Novobělská plošina, Porubská plošina, Orlovská plošina v Polsku Wysoczyzna Kończycka |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Polsko |
| Povodí | Odra |
| Souřadnice | 49°50′0″ s. š., 18°22′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIIIB-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Urbanizace a průmysl
Jde o hustě obydlenou a urbanizovanou oblast (ostravská aglomerace). Těží se zde černé uhlí, vyskytuje se zde těžký průmysl. Nachází se zde národopisná oblast Lašsko. Nejdůležitější města jsou Ostrava, Karviná a Havířov.[1]
Vodstvo Ostravské pánve
Ostravskou pánví protéká veletok Odra s jejími největšími přítoky Opavou, Ostravicí a Olší, které patří do úmoří Baltského moře.[1]
Nejvyšší a nejnižší bod Ostravské pánve
Nejvyšším vrcholem jsou Kouty s nadmořskou výškou 336 m n. m., které se nacházejí v katastrálním území obce Sedliště, kde Ostravská pánev již přechází postupně v Podbeskydskou pahorkatinu.[1]
Nejnižším bodem Ostravské pánve a zároveň také Moravskoslezského kraje je soutok Odry a Olše 195 m n. m., kde Ostravská pánev přechází v Ratibořskou kotlinu v Polsku.
Literatura
- Geografický místopisný slovník světa, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
Reference
- Ostravská pánev | Moravské-Karpaty.cz [online]. 2014-04-04 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. (česky)