Georg Elser

V listopadu 1938 přijel Elser do Mnichova a sledoval zde Hitlerův projev k výročí puče v Měšťanském pivovaru. Zde si zmapoval celou pivnici. Po projevu a následném průvodu odcestoval zpět. Díky poznatkům, které získal, se rozhodl, že příští rok zabije při této příležitosti Hitlera pomocí bomby, umístěné do pilíře, který se nacházel za řečnickým pultem.

Následně v kamenolomu, kde se pro ten účel nechal zaměstnat, potají nasbíral materiál, který potřeboval k sestrojení bomby, rozbušky, roznětky a zásobu střelného prachu. Počátkem srpna 1939 odcestoval a ubytoval se v Mnichově. Poté chodíval každý večer do Měšťanského pivovaru na večeři, schoval se v oddělení pro zaměstnance, kde setrval do doby, kdy se v pivnici nikdo nenacházel. Pak pracoval za svitu ruční svítilny až do rána, kdy v osm hodin ráno nastupovali první zaměstnanci. Poté vyklouzl zadním vchodem ven.

Vysekával tajnou schránku v nosném sloupu galerie nad místem řečnického pultu Adolfa Hitlera. Tyto práce mu zabraly více než měsíc, než byla bomba hotová. Tu poté umístil do pilíře. Vše naplánoval tak, aby časovač spustil bombu 8. listopadu ve 21.20, přibližně v polovině Hitlerova projevu. Führer však na poslední chvíli změnil plán, protože se ještě ten večer potřeboval vrátit do Berlína. Před začátkem projevu požádal jednoho důstojníka SA, aby mu signalizoval, kdy má končit. Ten mu již kolem 21. hodiny ukázal tabulku „Končit!“ a Hitler poté svou řeč uzavřel a spěchal na nádraží. Když bomba vybuchla, seděl již ve vlaku do Berlína. Výbuch si vyžádal sedm lidských životů a 57 zraněných. Hitlerovi se tak jako při dalších pokusech o atentát nic nestalo.

Pivnice po atentátu

Elser byl tou dobou již v Kostnici, na hranicích se Švýcarskem. Dříve zde několik let žil; později, v době přípravy atentátu, zde provedl průzkum, zdali je hranice střežena, avšak to ještě Evropa nebyla ve válce. Nyní, kdy už Německo ve válce bylo, zde byla stráž, s čímž nepočítal. Na kraji města, nedaleko Kreunzlingenu na švýcarské straně hranice, ho zastavili dva němečtí strážní. Elser jim tvrdil, že jen někoho hledá, avšak byl předveden k výslechu, kde byl nucen ukázat obsah svých kapes. Protože měl u sebe kleště, pohlednici s obrázkem Měšťanského pivovaru, rozbušku a komunistický odznak, stal se podezřelým a byl zadržen. Elser se vymlouval, že odchází, aby se vyhnul placení alimentů. Nakonec byl předveden na tamní oddělení gestapa, kde opakoval neustále totéž. Už se ho chystali propustit, když se dozvěděli o atentátu na Hitlera. Byl obviněn jako potenciální atentátník a druhého dne ráno byl převezen zpět do Mnichova.

Elser zapíral svůj čin po dobu pěti dnů. Až poté, co musel ukázat svá kolena, na kterých měl po měsíční práci vkleče otlačeniny, se přiznal. Hitler, který se o tento případ osobně velice zajímal, nechtěl uvěřit, že na celém atentátu pracoval jediný člověk bez pomocníků a spojenců. Ze spolupráce byla podezírána především britská výzvědná služba. Proto musel Elser podstoupit různé mučení i hypnózu, aby to přiznal. Elser však nikoho neprozradil, protože neměl koho. V době po atentátu však byli z Nizozemska uneseni britští zpravodajští důstojníci Richard Stevens a Sigismund Payne Best (Incident ve Venlo). Těm však nic nebylo dokázáno. Kromě toho mu byla dána možnost prokázat jeho tvrzení tím, že sestrojí stejný typ výbušniny zcela sám, což se mu povedlo. Několik dní poté byla v novinách uveřejněna, v mnoha věcech nepravdivá, zpráva o atentátu. Do spiknutí byli zataženi, kromě obou Britů, i bývalý československý prezident Edvard Beneš či bývalý nacista a jeden z Hitlerových nepřátel v exilu Otto Strasser. Oba svůj podíl na atentátu popřeli, Strasser však usoudil, že „to nebyl špatný nápad“.

Následně byl Elser převezen do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, kde byl brán jako „zvláštní Hitlerův vězeň“, který měl posloužit v poválečném monstrprocesu jako svědek proti poraženým Britům, avšak koncem války se stával nadbytečným. V únoru byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Jak se blížila západní fronta, vydal Hitler rozkaz „zvláštního vězně“ Elsera (a např. také admirála Canarise) odstranit. 9. dubna 1945 byl Elser zastřelen důstojníkem SS. V tisku byla později zveřejněna zpráva, která mylně uváděla, že zahynul v důsledku spojeneckého bombardování.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Elser na anglické Wikipedii.

• Moorhouser, Roger: Atentáty na Hitlera. Brno: BB/art, 2008.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Elser na Wikimedia Commons