Kostel svatého Vavřince (Seč)
Kostel svatého Vavřince v Seči se nachází v západní části náměstí Prof. Č. Strouhala. Renesanční stavba, dokončená roku 1620, je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
| Kostel svatého Vavřince v Seči | |
|---|---|
%252C_n%C3%A1m.%252C_Se%C4%8D%252C_02.JPG.webp) kostel svatého Vavřince | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický kraj |
| okres | Chrudim |
| Obec | Seč |
| Souřadnice | 49°50′50,1″ s. š., 15°39′22,14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Děkanát | Týnec nad Labem |
| Farnost | Seč |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesanční |
| Výstavba | 1610-1620 |
| Specifikace | |
| Délka | 38 m |
| Šířka | 14 m |
| Výška | 35 m |
| Další informace | |
| Oficiální web | http://www.bihk.cz/dieceze/sec/sec/sv.-vavrince-jahna-a-mucednika/ |
| Kód památky | 34022/6-964 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Obec Seč patřila od roku 1349 biskupství Litomyšl, plebánie od roku 1350.[2] Původně renesanční kostel byl vystavěn v letech 1610–1620, za Karla Záruby z Hustířan. Fara u kostela zanikla v 17. století. Od roku 1713 byl kostel svatého Vavřince mučedníka filiálním kostelem fary v Bojanově. Roku 1786 byla zřízena lokálie, nová fara vystavěna 1854.
Architektura
Exteriér
%252C_n%C3%A1m.%252C_Se%C4%8D_03.jpg.webp)
Zděná jednolodní budova se skládá z hlubokého trojboce uzavřeného dlouhého presbyteria, osmiúhelníku původně o třech klenebních polích s pětibokým závěrem, kratší obdélné sakristie na severní straně a zevně čtverhranné lodi, před jejímž západním průčelí je hranolová věž, zakončená bání, lucernou a cibulkou.[3] Okna ve věži dole střílnovitá, výše jako na lodi. Na věži jsou tři zvony, největší o průměru 1 m. Zavěšen byl roku 1828 a je zdobený reliéfy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána. Okolo stavby je renesanční římsa a nárožní bosované pilastry. Presbytář posilují opěrné pilíře. Oratoř nad sakristií má obdélné renesanční okno s nadokenní římsou. Budovu prosvětlují velká okna uzavřená polokruhem. Postranní vchod je okrouhle sklenutý a po stranách zdobený zárubovským a valdštejnským znakem (Karel Záruba z Hustířan a jeho manželka Anna, rozená z Valdštejna).
Interiér
Interiér je z velké části dochován v původním stavu. Nad osmihrannou lodí je plochá kupole s hlubokými kuklemi. Klenby interiéru jsou imitovány starým hvězdovým klenutím a akcentovány štukovými žebrovými obrazci. Kruchta na čelní straně lodi má po obou stranách výklenky. Portálový hlavní oltář svatého Vavřince pochází z roku 1682. Boční protilehlé oltáře s ploše řezanými barokními rámy na stranách jsou zasvěceny svatému Antonínovi a Panně Marii. Kazatelnu z konce 18. století zdobí sochy Víry, Naděje a Lásky. Bohatě zdobenou šestihrannou cínovou křtitelnici z roku 1669 věnovali Rudolf a Viktorie ze Schönfeldu. Renesančně vyřezávané dveře do sakristie pocházejí ze začátku 17. století.[4]
Reference
- https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vavrince-12900767
- http://depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_4814
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. díl: Pro-Sto. Praha: Libri, 2004. 880 s. ISBN 80-7277-040-3. S. 583.
- https://www.mestosec.cz/kulturni%2Dpamatky/d-2438/p1=2604
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons