Kostel svatého Pia V. (Homole u Panny)

Kostel svatého Pia V. v Homoli u Panny je klasicistní sakrální stavbou stojící na skalnaté vyvýšenině nad návsí uprostřed obce, které dominuje. Od 14. října 1994 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Pia V.
v Homoli u Panny
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
okresÚstí nad Labem
ObecHomole u Panny
Souřadnice50°37′42,74″ s. š., 14°11′9,17″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostHomole u Panny
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohklasicismus
Výstavba1787
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
Kód památky10222/5-5599 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Pohled na kostel sv. Pia V. zasazený do krajiny

Obec Homole u Panny byla v majetku litoměřické kapituly, dále německých rytířů a několika šlechtických rodů. Od roku 1630 ji vlastnili litoměřičtí dominikáni. Ti se rozhodli v roce 1724 postavit v místě kapli a za patrona kaple si zvolili papeže Pia V., který patří mezi dominikánské řádové světce a jemuž byla kaple poté zasvěcena. Císař Josef II., který sice nechal rušit nadbytečné kostely, nechával tam, kde to bylo pro duchovní život poddaných důležité, naopak budovat nové kostely. Z tohoto důvodu byl v roce 1787 postaven na místě původní starší kaple postaven i kostel.[2] Kostel se stal od roku 1861 farním. Když došlo po roce 1945 k vysídlení původního německy mluvícího obyvatelstva, kostel ztrácel svou funkci a chátral. Obec Homole opravila svou dominantu počátkem 21. století a na faře pod kostelem zřídila mineralogické museum. To bylo nazvané podle Josefa Emanuela Hirsche (1852–1941), místního rodáka, který geologicky zmapoval České středohoří.

Architektura

Pamětní nápis na kostele sv. Pia V.

Kostel je podélná jednolodní stavba, která je orientovaná k jihu. Má odsazený polygonální závěr a na severní straně sakristii. Na průčelí je plochý rizalit s pilastry. V ose průčelí je obdélný portál s chronogramem na klenáku, dále pamětní deska z roku 1887 a oválné okno. V průčelí nahoře na římsou se nachází dřevěná zvonička. Uvnitř kostela je plochý strop. Okna kostela jsou půlkruhová.[2]

Vybavení

Hlavní oltář pochází z roku 1895. Jsou na něm sochy sv. Barbory a sv. Doroty, a reliéf Nejsvětější Trojice. Titulní obraz hlavního oltáře je starší a byl zřejmě získání z Itálie v roce 1724 pro původní kapli. Představuje starce Pia, který klečí před oltářem. Nad ním je vymalována Madona s dítětem, v pozadí pak rozbouřené moře s plachetnicemi a ztroskotanou lodí. Zpovědnice za oltářem jsou barokní a pochází z 1. poloviny 18. století. Jsou ozdobeny řezbami a reliéfem Maří Magdalény pocházející z jezuitského kostela v Litoměřicích. Kazatelna je nová, doplněná čtyřmi barokními figurami evangelistů z 18. století. Křtitelnice pocházející z 18. století je kamenná. Z 18. století pochází také velký krucifix. Ve zlacených rámech s akantovou řezbou se zde nacházejí dva veliké obrazy z 18. století. Jedná se o obraz sv. Josefa s Ježíškem mezi anděly a Ježíše na oblacích s Pannou Marií a sv. Annou. Na poprsníku kruchty je oválný obraz císaře Josefa II.[2]

Zvony

Na západní hodinové věži zavěšen nedatovaný středověký zvon s nápisem v gotické minuskuli. Dále jsou zde dva ocelové závěsy bez zvonů. Na trámech nad nimi malý litinový hodinový cymbál, nezdobený, natřený černou barvou. V minulosti se zde nacházel zvon z roku 1725, zvon z roku 1866 od Františka Herolda z Litoměřic a další nedatovaný zvon.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-20]. Identifikátor záznamu 121115 : Kostel sv. Pia V., Homole u Panny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Homole /Ústí nad Labem/, s. 397.
  3. LUKSCH, Vinzenz. Památky okresu Litoměřice II. Rukopis. [s.l.]: Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích S. 40.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.