Kostel svatého Petra a Pavla (Chcebuz)

Závěr kostela v Chcebuzi

Fara v Chcebuzi

Sousoší Panny Marie se sv. Václavem a sv. Vavřincem

Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel roku 1656 a opraven byl v roce 1684. Nahrazen dnešním objektem byl pak v letech 1781–1784[2] za Huberta Karla Pachty z Rájova.

Kostel je obdélný. Presbytář má půlkruhově zakončený. Vedle presbytáře jsou dvě přízemní sakristie. V ose západního průčelí je čtyřboká věž. Přední nároží věže jsou zaoblená a spárovaná. Nároží věže v horní části jsou zkosená, jinak jsou na kostele vysoké pilastry. Okna jsou sklenutá segmentem a příčně oválná.[2]

Uvnitř lodi i v presbytáři jsou čtyři pole plackové klenby. Na zvlněném poprsníku kruchty jsou štukové doplňky a luisézní festony. Všechny klenby pokrývají fresky od Josefa Kramolína z roku 1784. Ve fresce je pod kruchtou provedena skupina andělů, Maří Magdaléna a biblický král David s harfou. Nad kruchtou jsou ve fresce andělské chóry se sv. Cecílií u varhan. V lodi se nachází freska Odsouzení sv. Petra, která je signovaná „Josef Kramolín pinx.“ a letopočet 1784. V dalším poli je freska Petrův lov s mořskou krajinou. V presbytáři je freska Korunování Panny Marie, v závěru presbytáře je fresková oltářní architektura s plastikami. Dále je zde závěsný obraz sv. Petra a sv. Pavla a freskový obraz sv. Karla Boromejského v nástavci. V konše jsou ve fresce skupiny andělů. V obou sakristiích jsou ve fresce provedení andílci a ornamentální motivy.[2]

Zařízení pochází z období stavu kostela ze 2. poloviny a konce 18. století. Hlavní oltář je z umělého mramoru. Jsou na něm plastiky andílků a andělů se svícny v podobě rohů. Dva boční oltáře jsou z umělého mramoru. Nacházejí se na nich plastiky andílků, obrazy sv. Barbory a sv. Karla Boromejského od Ignáce Raaba z poloviny 18. století. Další druhé dva boční oltáře jsou dřevěné. Mají zlacené řezby rokajů, kartuší a andílků. Jsou s obrazy Panny Marie se sv. Stanislavem Kostkou (nebo eventuálně sv. Janem od Kříže) a sv. Aloise před Krucifixem. Opět pocházejí od I. Raaba z poloviny 18. století. Kazatelna je dřevěná s plastikami evangelistů, andílky a reliéfem. V kostele je dřevěná polychromovaná křtitelnice s mušlovitou nádrží na provazcovitě stáčené noze. Při triumfálním oblouku je socha Krista na kříži a další podobná je v podvěží. Lavice mají řezbu rokajových tvarů. Varhany jsou bílé se zlacenou mřížkou, andílky a rokajovými řezbami. Před vchodem se nachází náhrobní kámen se znakem hraběte Johanna Wratislava Claryho ze Snědovic, který byl zabit poddanými v roce 1720 v lese u Stračí.[2] Na místě vraždy krutého hraběte se nachází tzv. hraběcí kaple.

Ve věží visí zvony z původního kostela (z roku 1566 od Brikcího z Cimperka a z roku 1610).

Poblíž kostela se nachází na čp. 61 empírová fara z 1. poloviny 19. století. Nový hřbitov, který nahradil hřbitov u kostela, byl založen v roce 1786 a nachází se severně od vsi. Na pilířích jeho brány se nacházejí dvě kamenné empírové vázy s festony. Ve zdi má pak nový hřbitov dvě kamenné sochy. Na návsi pod kostelem je sousoší Panny Marie se sv. Vavřincem a sv. Janem Nepomuckým. Stojí na trojdílném podstavci s akantovými reliéfy, znakem a letopočtem 1788. Při silnici na Brocno se na vysokém sloupku nachází barokní socha Piety z 18. století.[2]