Kostel svatého Bartoloměje (Hrádek nad Nisou)

Kostel svatého Bartoloměje v Hrádku nad Nisou je původně gotická sakrální stavba, znovu postavená v 2. polovině 15. století, později renesančně a barokně přestavěná. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Bartoloměje
v Hrádku nad Nisou
Vstup do kostela sv. Bartoloměje
v Hrádku nad Nisou
Místo
StátČesko Česko
KrajLiberecký
okresLiberec
ObecHrádek nad Nisou
Souřadnice50°51′15,31″ s. š., 14°50′41,74″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostHrádek nad Nisou
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Hrádek nad Nisou
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba14661764
Specifikace
Délka44 metrů
Šířka25 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Adresafarní úřad: Liberecká 76
Hrádek nad Nisou
Oficiální webstránky farnosti
Kód památky16191/5-4303 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel z boku

Kostel je poprvé připomínám v roce 1288. Tento gotický kostel byl za husitských válek zbořen a na jeho místě byl postaven roku 1466 nový, který byl v roce 1586 renesančně přestavěn jako obdélná prostá stavba. K další přestavbě došlo v letech 1670-1673, kdy byla přistavěna věž, a v roce 1724 příčná loď a presbytář. Nakonec došlo ke zbarokizování stavby, kdy kostel byl scelen zevně i uvnitř, a sklenut podle návrhu J.J. Kunze z Liberce v roce 1763. Práce byly dokončeny v roce 1764 a stavba získala barokní vzhled.

V 90. letech 20. století byl kostel důkladně opraven. Věž byla osazena zvonem z roku 1575, který byl původně zavěšený v kostele Navštívení Panny Marie v Horním Vítkově.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou.

Architektura

Jedná se o barokní obdélný kostel s příčnou lodí a pravoúhlým presbytářem, u kterého je na jižní straně sakristie a oratoř. Na západní straně se nachází hranolová, dvoupatrová věž s cibulí. Na věži je znak Trauttmannsdortů z roku 1651. Vnějšek kostela je hladký. Vnitřek je sálová, sklenutý plackami na mohutně nakupených pilastrech, mezi kterými jsou v lodi kostela mělké kaple a tribuny. Zábradlí tribun je opatřeno sochami: u kruchty jsou sochy sv. Petra a Pavla, sv. Anny a sv. Ludmily. V příčné lodi jsou sochy sv. Norberta a sv. Vojtěcha. Strop je zdoben malbami zobrazující čtyři legendy: o sv. Bartoloměji – v lodi a presbytáři, dále Svatba v Káni a Útěk do Egypta, která se nachází v příčné lodi. Pocházejí z roku 1766 a jejich autorem je J.V. Spitzer.

Vybavení

Presbytář kostela

Kostel má bohaté rokokové zařízení. Hlavní oltář je rámový z let 1772-1776. Je doplněn sochami andělů, Immaculaty, sv. Petra a Pavla od J. Hájka z Mnichova Hradiště a oltářním obrazem sv. Bartoloměje namalovým před rokem 1768, který je dílem Ignatze Raaba. V příčné lodi se nacházejí dva protějškové boční oltáře, které jsou panelové a pilastrové, obratně včleněné do architektury. Vlevo je oltář Smrti sv. Josefa s obrazem od I. Raaba z roku 1777, a se sochami sv. Michala, sv. Jáchyma a sv. Anny. Vpravo je oltář sv. Anny s obrazem světice od F. Knirsche a se sochami sv. Jana Křtitele, sv. Zachariáše a sv. Alžběty. Na triumfálním oblouku se nachází baldachýnový oltářík sv. Jana Nepomuckého s vyobrazením světce od J.V. Spitzera a anonymním obrazem Piety. Zpovědnice jsou rokokové, vestavěné do zdi ramen příčné lodi. Mají bohatou řezbu, podobnou jaká se nachází v kostele sv. Kříže v Liberci. Doplněny jsou o reliéfy sv. Maří z Magdalény a biblický Návrat marnotratného syna, a plastiky krále Davida a proroka.

Varhany jsou barokní s akantovými křídly a andílky z let 1714-1715. Byly získány z kostela sv. Mikuláše v Praze v roce 1788. Křtitelnice z roku 1760 je dřevěná, vyřezávaná, s andílky a skupinou osob Křtu v Jordánu. Osm oválných obrazů poprsí církevních otců pochází od J.V. Spitzera z období kolem roku 1760. Obraz Snímání z kříže z roku 1863 pochází od V. Schwarze. Z 2. poloviny 19. století od drážďanského sochaře F. Schwarze pocházejí dvě mramorové sochy: Krista a Madony. Na oratoři se nachází epitaf Bedřicha Nostice z roku 1655 s obrazem Zvěstování a Kalvárie a rodiny zesnulého na dolní části torzálního sloupového rámu.

Okolí kostela

Fara v Hrádku nad Nisou

Vedle věže v úmrlčí kapli se nacházejí dvě raně barokní sousoší Kalvárie z roku 1656. Kostel obklopuje bývalý hřbitov zrušený v roce 1869, na kterém se nachází řada náhrobníků z 16.–19. století. Na vstupních pilířích hřbitova jsou sochy sv. Josefa a sv. Michala. Jedná se o rokokové dílo z roku 1759. Před kostelní věží jsou barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele z roku 1708. Ve zdi kostela je vestavěno 14 kapliček křížové cesty z letech 1767-1768 s poškozenými obrazy. Mezi nimi se nachází 12 náhrobníků figurální práce v edikulách představující vývoj funerální plastiky od raně barokního období, zastoupené náhrobkem dítěte s Andělem strážným z roku 1638, až po klasicistní náhrobek č. 2 Kaj. Schuberta z roku 1822, snad dílo F. Pettricha. Ke hřbitovu přilehlá fara, která je empírová, jednopatrová s mansardou. Má hladkou fasádu, postavená byla v roce 1804. Projekt fary vypracoval inž. Otto, stavitelem byl J. Anders.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-19]. Identifikátor záznamu 126726 : Kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.