Kostel svaté Markéty (Čermná ve Slezsku)

Kostel byl postaven pravděpodobně v první polovině 17. století. Tento odhad potvrzují popisy dvou zvonů na věži kostela z roku 1666.[3] V období 1791–1792 proběhla přestavba kostela, při které byla pravděpodobně původní věž zakomponována do nové stavby. Další přestavba proběhla v roce 1855, kdy získal dnešní podobu. V letech 2008–2010 prošel generální opravou. [4][5][6]

Márnice z třetí čtvrtiny 19. století je v severozápadní části včleněna do ohradní zdi. Jedná se o cihlovou stavbu postavenou na půdorysu obdélníku se sedlovou střechou. Čelní strana je hrázděná se zaomítaným zdivem mezi hrázděním, stejně jako ostatní části fasády. V průčelí je vstupní otvor. V západní stěně je zasklené okno se čtyřmi křídly.[8][2]

Ohradní zeď vymezuje prostor kolem hřbitova, v jehož centru stojí kostel svaté Markéty, od zbývající části obce. Je zakreslena na Müllerově mapě z roku 1716 a na mapě z prvního vojenského mapování z let 1762–1784. Ohradní zeď je postavena z lomového kamene vyskládaného na sucho do výše až 1,60 m. Je omítaná vápennou maltou.[9] V ose průčelí kostela je zeď prolomena dvoukřídlou kovovou bránou, která je usazena mezi dvěma hranolovými pilíři. Hlavice pilířů z umělého kamene mají zvoncovitý tvar a dosedají na korunu zdiva, která je zdobena fabionovou římsou. Brána je vyrobena z kovových prutů s hroty. Ve spodní části je plechový pás a nad ním mezi pruty jsou vsazeny kruhové ornamenty.[10][2]

Litinový kříž s kamenným podstavcem je z první poloviny 19. století, je 4,5 m vysoký. Podstavec je složený ze čtyř pískovcových částí. Spodní krychlová část má okosené horní hrany, na něj nasedá hranol s reliéfem beránka s praporem vítězství ležícím na knize se sedmi pečetěmi. Spodní část hranolu tvoří profilovaná římsa s kapkami. Reliéf dalšího hranolu je monogram Krista IHS s křížem nad trigramem a srdcem pod ním v centrálním kruhovém medailónku, který je obklopen paprsky. Vrchol podstavce tvoří pyramidální hlavice s římsou, do které je vsazen litinový kříž s korpusem Krista a nápisem INRI.[11][2] V roce 2006 byl kříž rekonstruován. Byl rozebrán na jednotlivé části. Po založení nového základu byl na něj opět sestaven. Vadná místa byla vytmelena a některé části byly napuštěny hydrofobizačním prostředkem, který zabraňuje vnikání dešťové vody do díla.[12][13]

Součástí rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku České republiky je soubor movitého vybavení, které tvoří:

• Soubor obrazů 14 zastavení Křížové cesty, se nachází v lodi kostela. Obrazy mají rozměr 126 × 70 cm. Olejomalby na plátně vytvořil novojičínský malíř Ignác Berger (1822–1901) a jsou datovány rokem 1847.
• Obraz Madony je umístěn v kněžišti, má rozměr 104 × 66 cm. Pochází z druhé poloviny 19. století, je od neznámého autora.
• Pluviál bílé liturgické barvy z první poloviny 19. století