Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Přívoz)
Římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je významnou novogotickou stavbou v Ostravě. Nachází se na náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze a je druhým kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie v Ostravě.
Farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Okres | Ostrava-město |
Obec | Ostrava, Přívoz |
Souřadnice | 49°51′3,8″ s. š., 18°16′22,6″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Ostrava-Opava |
Děkanát | Ostrava |
Farnost | Ostrava-Přívoz |
Datum posvěcení | 1899 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novogotika |
Specifikace | |
Délka | 36 m |
Výška | loď: 27 m věže: 67 m |
Umístění oltáře | sever |
Další informace | |
Oficiální web | http://privoz.farnost.cz/ |
Kód památky | 23371/8-2448 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Neorientovaná stavba je 36,43 m dlouhá a 27 m vysoká. Použit byl historizující sloh novogoticko-románský. Půdorys je tvořen lodí ve tvaru kříže, do níž je vepsána oválně protáhlá rotunda. Rotunda má klenbu s velkým rozpětím podle Monierova systému. Ačkoliv podle původních plánů měla být kopule nad křížovou lodí, z finančních důvodů nebyla stavba realizována.
Po obou stranách jižního průčelí kostela tvořeného pavlánem stojí 67 m vysoké věže v gotickém stylu. Ve věžích jsou zavěšeny celkem tři ocelové zvony z roku 1921 vyrobené Vítkovickými železárnami, které nahradily původní pětici zvonů ze zvonoviny. Ve východní věži je umístěn největší zvon Maria (1350 kg), v západní věži pak prostřední zvon Metoděj (850 kg) a malý zvon Aloisius (475 kg).
Pavlán zastřešuje hlavní vchod, nad kterým se nachází velké gotické okno. Rozeta původně zobrazovala obraz Neposkvrněného srdce Panny Marie, během druhé světové války však byla zničena. Za hlavním vchodem se nachází chrámová předsíň oddělená od hlavní lodi kovanou mříží. Pravá část předsíně tvoří kapli Bolestné Panny Marie, ve které je umístěn oltář a Pieta. Nad předsíní se nachází kůr s varhany. Ty mají 28 rejstříků, dva manuály a mechanickou trakturu. Původní barevná okna s obrazy Panny Marie byla během války zničena a již nebyla obnovena.
Hlavní oltář z roku 1926 je v pseudogotickém stylu. Přední spodní část je z bílého kararského mramoru, zatímco zadní část je pískovcová. Původní oltář však byl dřevěný. V retabulu je obraz Neposkvrněného početí Panny Marie od malíře Františka Ženíška, který daroval olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. V oltáři jsou umístěny ostatky svatého Bartoloměje, Fruktuosa a Longina. V chrámové lodi se nacházejí ještě dva vedlejší oltáře, každý u bočního vchodu. Kazatelna s přístřeškem je dřevěná.
Historie
Obyvatelé Přívozu chodili do kostela svatého Václava v Moravské Ostravě, toužili však po vlastní farnosti. Tyto touhy navíc umocňovala snaha o povýšení na město. V dubnu 1890 byl ustanoven spolek pro stavbu kostela Panny Marie. Projekt vypracoval známý vídeňský architekt Camillo Sitte, který také vytvořil územní plán pro celý Přívoz. Ten je dodnes vysoce ceněn pro svou architektonickou hodnotu. Kostel měl být původně dostavěn v roce 1898 na památku padesátileté vlády císaře Františka Josefa I., dokončení se však o rok protáhlo. Slavnostní vysvěcení se konalo 15. srpna 1899 na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Obřad řídil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn a jako zástupce císařské rodiny se ho zúčastnil arcivévoda Evžen.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Neposkvrněného početí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie – dokument ČT z cyklu Deset století architektury (1998), možnost on-line přehrání