Klášter Slaný

Původně františkánský klášter, dnes klášter řádu bosých karmelitánů při kostele Nejsvětější Trojice ve Slaném. Je to barokní stavba z roku 1662. Nachází se v parku vedle hřbitova na Hlaváčkově náměstí čp. 221. Areál hřbitovního kostela s klášterem stojí severně od centra města a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1]

Klášter bosých karmelitánů ve Slaném
dříve Františkánský klášter
Klášter františkánů (dnes bosých karmelitánů) ve Slaném
Lokalita
StátČesko Česko
KrajStředočeský kraj
MístoSlaný
UliceHlaváčkovo náměstí
Souřadnice50°14′1,5″ s. š., 14°5′18,63″ v. d.
Základní informace
Řádfrantiškáni, bosí karmelitáni
Založení1662
Odkazy
Kód památky32450/2-565 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Klášter a kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném

Klášter byl postaven mezi lety 1655–1662, tedy v době, kdy byl obnoven kostel po zničení ve třicetileté válce roku 1623 z iniciativy českého katolického šlechtice, tehdejšího vlastníka slánského panství, Bernarda Ignáce Jana z Martinic. Po dokončení byl klášter předán řádu františkánů. Ti po příchodu do Slaného zprvu provizorně přebývali v domě na náměstí (nynějším čp. 8) a do nově budovaného kláštera ve stráni nad městem se nastěhovali v roce 1658, jak byla hotova první etapa stavby.[2] Roku 1665 V letech 1655 -- 1662 k němu byl přistaven klášter, kostel byl obnoven. klášter zachvátil požár, jehož následkem se zřítila jedna z věží kostela. Při následné rekonstrukci pak byla rozšířena loď kostela.

Josefínské reformy

Roku 1782 měl být klášter dekretem císaře Josefa II. zrušen, do kláštera dokonce dorazil komisař k soupisu majetku, nicméně z neznámých důvodů bylo od zrušení upuštěno. 1786 byl konvent pouze redukován. Návrh na zrušení byl předložen ještě roku 1795, s tím, že budovy mají být předány piaristům (srv. piaristická kolej ve Slaném) a císař roku 1802 vydal nařízení o nutnosti předání budov. Ke zrušení kláštera ale nedošlo, o což se zasloužil majitel panství Karel Clam-Martinic, jenž se u císaře přimluvil.

20. století

Františkáni zde byli do roku 1950, kdy byl klášter komunistickým režimem násilně uzavřen a mniši vystěhováni. Mezi lety 1950–1989 měl různorodé využití, např. skladiště a sídlo autoškoly Svazarmu.

Roku 1992 byl vrácen ve velmi špatném technickém stavu františkánům, kteří ho v roce 1995 darovali bosým karmelitánům. Od roku 1996 ve Slaném žije a působí malá komunita bosých karmelitánů, kteří zahájili rozsáhlou rekonstrukci kláštera[3].

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 144032 : klášter františkánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. STANĚK, Jan. Inventář hudebnin piaristické koleje ve Slaném. Vedoucí diplomové práce Jana Perutková. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudebních věd, 2014. .pdf. Kapitola 3. Historie řádu piaristů ve Slaném, s. 13. Bakalářská diplomová práce.
  3. http://www.klasterslany.cz/historie

Literatura
  • BENEŠ, Petr Regalát a PŘIBYL, Vladimír. Františkánský klášter ve Slaném: 1655-1950. Ve Slaném: Vlastivědné muzeum, 2005. 61 s., viii s. barev. obr. příl. ISBN 80-239-6123-3.
  • Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 3. P-Š, Academia, Praha 1980.
  • VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 638–641.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.