Kostel Nejsvětější Trojice (Loukov)

Původní kostel, připomínaný již ve 14. století, byl znovu postaven v letech 1610-1612. Později byl poničen v roce 1819 požárem. V roce 1836 byl původní kostel znovu obnoven. Z období této obnovy pochází i novorománská věž. Hrobku knížat z Rohanů, která se nachází ve východní ose kostela a byla přistavěna roku 1824, nechala vybudovat z odkazu kněžna Berta z Rohanu.

Kostel je obdélný, jednolodní s polygonálně ukončeným presbytářem, ke kterému přiléhá novogotická sakristie s oratoří. Ta byla postavena po roce 1819. Kostel má západní hranolovou dvoupatrovou věž s jehlanem, která byla novogoticky upravena roku 1836. Okna kostela mezi opěráky jsou hrotitá s pozdně gotickými kružbami. Na jižní straně lodi se nachází hrotitý portál.

Presbytář má síťovou klenbu. Loď kostela s dřevěnou kruchtou na sloupech má valenou klenbu s lunetami přiléhajícími na nástěnné pilastry. Předsíň u věže je sklenuta křížem s hřebínky. Do sakristie se vstupuje hrotitým portálem. Oratoř má valenou klenbu a je otevřená obloukem do presbytáře.

Interiér kostela Nejsvětější Trojice v Loukově

Interiér Rohanské hrobky, hlavní místnost

Boční místnost Rohanské hrobky

Zařízení pochází z 18. století. Hlavní oltář je rokokový rámový. Je opatřen sochami sv. Petra a Pavla od M. Jelínka, z období kolem roku 1760 a také obrazem Křtu Páně od F. Majšajdra z roku 1874. Oba boční rokokové oltáře jsou panelové. Levý boční oltář je zasvěcený Panně Marii a jsou zde sochy sv. Jáchyma a Anny, pravý boční oltář zasvěcený sv. Václavu z roku 1762 je se sochami sv. Jana Křtitele a Ivana. Kazatelna je rokoková, avšak prostá. Varhany pocházejí z klasicistního období. V interiéru je umístěna cínová křtitelnice z roku 1582. V lodi se na konzolách nacházejí hodnotné barokní sochy sv. Víta, Vojtěcha, Prokopa a Ludmily z období kolem roku 1740.