Kostel Narození Panny Marie (Toužim)

Stavba je relativně členitá, k obdélné lodi jsou při presbytáři přiloženy boční kaple, severní Krista Trpitele, jižní archanděla Michaela, k nim a k presbytáři přiléhají patrová sakristie z roku 1752 na jihu a kostelní věž na severu. Hlavní průčelí kostela ukončené obdélným štítem je členěno dvojicemi vysokých pilastrů, v ose prolomeno kasulovým oknem v jednoduché šambráně (po roce 1930 zaslepeným) a hlavním vstupem s masivními dveřmi v kamenném obdélném portálu s klenákem a supraportou. Po stranách prolomena menší novodobá obdélná okénka schodišť. Štít s bočními křídly ukončen trojúhelníkovým nástavcem nad profilovanou římsou. Na křídlech a na římse štítu po stranách nástavce kulovité čučky na soklech. Boční stěny jsou při hlavním průčelí členěny dvojicemi pilastrů, jinak jsou hladké, prolomeny bočními vstupy v kamenných portálech, kasulovými okny v jednoduchých šambránách, sokl je opatřen obkladem ze žulových bloků, korunní římsa bohatě profilovaná. Střecha lodi polovalbová, novodobé vikýře.

Presbytář obdélný, s trojbokým závěrem, stěny hladké, prolomené menšímu kasulovými okny v jednoduchých šambránách, sokl opět obložen žulovými bloky, korunní římsa profilovaná. Střecha polovalbová, novodobé vikýře.

Kostelní věž na čtvercovém půdorysu je hladká, jen korunní římsa profilovaná, zakončená barokní cibulovou bání s lucernou a cibulkou s hrotnicí. Stěny prolamují vstup do věže, střílnovitá okénka (jedno obdélné zazděno) v kamenných ostěních s okosením, spodní štěrbinové s chybně osazeným překladem (okosení otočeno do interiéru), spodní zvonová okna polokruhově zakončená, horní ležatá oválná. Původní vstup do patra věže s kamenným hrotitým portálkem zazděn při přístavbě boční kaple (současně vybudován nynější nový vstup s vřetenovým schodištěm).

Patrová, obdélná sakristie vybudovaná po požáru v roce 1752, fasáda je jednoduše členěna soklem, pásovou římsou a profilovanou korunní římsou, obdélnými okny v šambránách (spodní opatřena kovanými svazkovými mřížemi), vstupy do sakristie a na panskou oratoř v kamenných portálcích, nároží s oblým ústupkem. Střecha valbová.

Severní boční severní kaple čtvercového půdorysu s okosenými nárožími je jednoduše členěna soklem, lizénami a profilovanou korunní římsou, prolomena obdélným vstupem v kamenném ostění s klenákem a polokruhovými okny v pasové šambráně, v okosených nárožích polokruhově zakončené niky. Zastřešená kopulí s válcovými lucernami s obdélnými okénky, zakončenými helmicemi s hrotnicí.

Jižní boční kaple rovněž čtvercového půdorysu, obdobně členěná jako severní kaple.

Po stranách hlavního průčelí přiléhají k lodi architektonicky členěné boční branky do kostelního dvora se štíty. K jižní přiléhá původní barokní márnice, později přeměněná na kapli Olivetské hory, nyní prázdná. Za kostelem, k farní ulici se nacházejí fragmenty kamenné městské hradební zdi.

Loď kostela je zaklenutá třemi poli, presbytář dvěma poli obdélné placky na pasech, které sbíhají na sdružené pilastry se štukovými hlavicemi, boční kaple jsou sklenuty kopulemi se světlíky. Závěr presbytáře je oválný. Okenní otvory lemují jednoduché šambrány s kapkami. Kůr s konvexně prohnutou předprsní je podpírán dvojicí toskánských sloupů, přístupný je postranními vřetenovými schodišti v koutech lodi.

Do lodi jsou prolomeny zaklenuté otvory do bočních kaplí, vstupy do podvěží a sakristie opatřeny kamennými obdélnými portálky, panská oratoř v patře sakristie otevřena do presbytáře velkým zaklenutým oknem. Sakristie zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, oratoř plochostropá. Přízemí věže je zaklenuto masivní křížovou klenbou do níž je vloženo barokní vřetenové schodiště do patra věže. Tři plochostropá patra, z prostředního patra vstup do podkroví, v horní části je věž osmiboká, v koutech trompy. V horním, zvonovém patře patrová zvonová stolice pro čtyři zvony.

Hlavní oltář s hladkou zděnou menzou má novodobý, pseudobarokní, dřevěný řezaný svatostánek s nástavcem, dílo řezbářského mistra z Fulneku z roku 1931. Boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Serafínského jsou iluzivní

V jižní kapli výklenkový portálový oltář sv. Michaela Archanděla, barokní, dřevěný řezaný, ze druhé poloviny 18. století, se sochami sv. Michaela Archanděla, postranními sochami sv. Josefa a sv. Heleny, s obrazem Panny Marie Růžencové v baldachýnovém nástavci V severní kapli panelový oltář Krista Trpitele, dřevěný řezaný, s Božím hrobem.

Většinou novodobé, část ukradena nebo v depozitáři.

Většinou novodobé, část ukradena nebo v depozitáři.

Nejsou dochovány.

V kostele se nachází několik nástěnných maleb od malíře J. Kramolína. Cenné jsou iluzivní oltáře z roku 1779, hlavní a dva boční. Hlavní oltář na závěrové stěně presbytáře má sloupovou portálovou architekturu. Boční oltáře po stranách triumfálního oblouku jsou portálového typu. Další malba zobrazuje patronátní erb Alžběty Augusty, markraběnky z Baden-Baden, s chronogramem v nápisové stuze 1778.

Novodobé, pneumatické, z poloviny 19. století.

Ve věži kostela nyní zavěšeny dva zvony. Původně zde byly čtyři zvony. Po požáru v roce 1872 ulity nové zvony v roce 1874 Johannem Grasmayrem ve Wiltenu u Innsbrücku. Za první světové války v roce 1916 dva největší sejmuty a zrekvírovány pro válečné účely. Nové ulity zvonařskou dílnou Pernerů z Českých Budějovic, za druhé světové války opět zrekvírovány.

Rokoková křtitelnice, dřevěná polychromovaná, zdobená rokaji a hřebínky, se soškami Boha Otce a Krista, a na víku se skupinou Kristova křtu, z roku 1778. Kazatelna, pseudobarokní, z roku 1928.

• GNIRS, Anton. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Teplá a Mariánské Lázně/Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirk Tepl und Marienbad. Augsburg: Dr. Benno Filsner Verlag, 1932. S. 517–526. (německy)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons
• Kostel Narození Panny Marie na webu Památky a příroda Karlovarska