Kosman bělovousý

Kosman bělovousý je zvířetem neotropické oblasti.[3] Obývá Brazílii, konkrétně její severovýchodní část (například Maranhão a Bahia), možná i severovýchod Tocantins. Do některých míst, jako v blízkosti Rio de Janeiro či Buenos Aires byl vysazen, a dobře zde prosperuje. Obývá mnoho typů lesů, pobřežní, galeriové, listnaté i opadavé, lze jej najít i na plantážích, v parcích či na zahradách. V oblastech mohou tyto opice žít s velkou hustotou populace.[4][5]

Kosman bělovousý je malá opice,[5] tělo měří bez ocasu 12 až 15 cm, ocas je dlouhý 29,5 až 35 cm;[3] z celkové velikosti tvoří ⅔.[2] Samci váží okolo 256 gramů, samice jsou mírně lehčí, hmotnost je odhadována na 236 gramů. Obě pohlaví jsou velikostně podobná.[5] Srst je zbarvena tmavohnědě, hřbet šedohnědě,[3] přes tělo se táhnou tmavé pruhy. Také ocas je poset pruhy, ty jsou však tmavé a světlé.[2] Horní část hlavy je černá, u uší roste chomáč bílé srsti. Bíle zabarveno je rovněž čelo a obličej; ten ztmavne, když na něj zasvítí slunce.[5]

Krmící se kosman

Kosman bělovousý je denní živočich,[3] aktivní v době mezi půl hodinou před východem a půl hodinou před západem slunce. Den tito primáti začínají tak, že se nakrmí, zbytek dne pak tráví získáváním další potravy, sociálním chováním a odpočinkem, který může trvat i 30 minut.[5] Ve skupinách žije tři až patnáct zvířat, obvyklý počet je devět opic o třech generacích. Tlupa zahrnuje chovný pár a přidružené jedince, jestliže zahyne člen chovné dvojice, skupina primátů se rozdrobí. Samci opustí tlupu po dosažení plné dospělosti, nikoli tedy pohlavní dospělosti, jak je to u jiných opic. Pro komunikaci mezi členy tlupy je důležitá hlasová (na dálku) i vizuální (na blízko) komunikace,[6] velký význam má komunikace chemická.[7] S ostatními členy své tlupy a k odstrašení jiných tlup používá kosman volání složené z 1 až 5 hlasitých pískavých zvuků. Znakem agrese jsou různě otevřená ústa, v případě nebezpečí vydávají opice krátké a hluboké poplachové signály. Predátory jsou například sovy, draví ptáci nebo lasicovití.[6] Území má rozlohu 2 až 5 hektarů.[7]

Podobně jako všechny ostatní druhy kosmanů konzumují i kosmani bělovousí rostlinné výpotky, jež tvoří 20 až 70 % stravy, žerou však také hmyz (24 až 30 %) a konzumují také houby, květy, ještěrky, žáby nebo ovoce.[6] Právě v období, kdy je ovoce nedostatek, tvoří výpotky důležitou součást jídelníčku.[7]

Druh může být polygamní, polyandní a monogamní, dříve byla monogamie mylně považována za jedinou pářící strategii druhu. Za asi 148 dní po spáření samice porodí nejčastěji dvě mláďata (možná jsou i trojčata nebo jedináček),[6] která mohou tvořit až 40 % její hmotnosti.[3] Váží asi 25 až 35 g.[7] Ve volné přírodě se mláďata nejčastěji rodí od dubna do června a od září do listopadu (konec období sucha a konec období dešťů) a asi za deset dní po porodu může samice znovu zabřeznout.[6] O mláďata se vyjma samice starají i jiní členové tlupy, což zvyšuje jejich šance na přežití.[3] Asi za dva týdny se již začínají aktivně pohybovat a za tři měsíce je samice odstaví od mateřského mléka.[6] Pohlavní dospělosti je dosaženo u samců za 382 dní a u samic za 477 dní. Ve volné přírodě se dožijí asi deseti let.[3]

Přestože někde populace druhu klesá, kosman bělovousý je přizpůsobivý tvor se širokým areálem výskytu vytlačující i ostatní kosmany, proto jej Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí jako málo dotčený. Je zapsán na Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (druhá příloha). Vyskytuje se v řadě chráněných oblastí, jako je například Ekologická stanice Uruçuí-Una, Národní park Sete Cidades, Biologická rezervace Pedra Talhada, či Národní park Ubajara.[4]

Kosmani bělovousí mohou být chováni v zajetí v prostorné (2,5 × 1,5 × 1,5 m) ubikaci o teplotě 24 °C a vlhkosti vzduchu 80 %. Potrava je pro zvířata v zajetí tvořena různými druhy ovoce, některou zeleninou (rajčata), mléčnými výrobky a hmyzem a jinými živočišnými produkty.[2]