Koreovka

Koreovka[1] (Correa) je rod listnatých rostlin z čeledi routovitých které pocházejí z Austrálie. Rostliny tohoto rodu členěného do 10 až 12 druhů přirozeně vyrůstají ve volné přírodě všech australských států (včetně ostrova Tasmánie) vyjma Severního Teritoria. Vyskytují se hlavně ve východních státech a pouze Correa reflexa vyrůstá i v Západní Austrálii, je to nejrozšířenější a také nejvíce variabilní druh.

Koreovka
Koreovka
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďroutovité (Rutaceae)
Rodkoreovka (Correa)
Andrews, 1798
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pro své nápadné a trvanlivé květy jsou mimo Austrálii pěstovány na mnoha místech se subtropickým klimatem, tropické nebo mírné podnebí jim nesvědčí. Některé druhy jsou xerofyty, jiné mezofyty; všechny však vyžadují půdu která nebývá dlouhodobě zamokřená, prospívá jim spíše sucho, nerostou ale v pouštních oblastech.

Popis
Květ koreovky Correa reflexa

Vytrvalé keře nebo nízké stromy které jsou stálezelené nebo opadavé a obsahují esenciální oleje. Listy vyrůstají vstřícně, mají řapíky, někdy palisty a jsou porostlé jednoduchými nebo hvězdicovitými chlupy. Jejich čepele bývají převážně celistvé, řidčeji jsou zpeřené nebo zubaté, kožovité nebo měkké a drsné po vývodech žláz.

Oboupohlavné květy na stopkách vyrůstají na koncích větviček po jednom až třech z úžlabí listů nebo v terminálních vrcholících nebo hroznech. Vytrvalý srostlý kalich je pohárkovitý nebo rozeklaný do čtyř zubů. Čtyři korunní lístky, z velké části srostlé, vytvářejí trubkovitou korunu na konci rozevřenou která je dlouhá až 4 cm a je rozličně zbarvená, bíle, zeleně, žlutě, červeně nebo je různě barevně kombinovaná, je opadavá nebo vytrvalá. V květu v jednom nebo dvou přeslenech vyrůstá osm volných tyčinek s velkými prašníky obvykle čnícími z trubky. Čtyřpouzdrý semeník mívá osm vajíček a jednu až čtyři čnělky.

Opylovány jsou hmyzem nebo ptáky pro které je ve voňavých květech dostatek nektaru. Plodem je tvrdka tvořená čtyřmi plůdky majícími po dvou hnědých semenech.

Rozmnožování

Rostliny se v zahradnictvích rozmnožují řízky; semena jednak špatně klíčí a pak hlavně pro zachování vyšlechtěných vlastností je nutné vegetativní rozmnožování.

Taxonomie

Rod Correa je tvořen obvykle 11 druhy, které se dále dělí do mnoha variet. Převážná část z nich byla vyšlechtěna za účelem získání vzhlednějších a trvanlivějších květů i zlepšení celkového vzhledu rostliny.

  • Correa aemula (Lindl.) F. Muell.
  • Correa alba Andrews
  • Correa backhouseana Hook.
  • Correa bauerlenii F. Muell.
  • Correa calycina J. M. Black
  • Correa decumbens F. Muell.
  • Correa eburnea Paul G. Wilson
  • Correa glabra Lindl.
  • Correa lawrenceana Hook.
  • Correa pulchella J .Mackay ex Sweet
  • Correa reflexa (Labill.) Vent.

Monofyletický rod Correa je podle fylogenetické analýzy založené na DNA tvořen dvěma větvemi (clade), v prvé jsou Correa bauerlenii a Correa lawrenceana, ve druhé ostatní; je navrženo rozdělení do dvou podrodů. Rod je pojmenován po portugalském botanikovi jménem José Francisco Correia de Serra který se mj. zabýval čeledi routovitých.

Odkazy

Reference
  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)

Literatura
  • COLEMAN, H. R. FloraBase the Western Australian Flora: Correa [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
  • PORTENERS, M. F.; WESTON, P. H. PlantNET, NSW FloraOnline: Correa [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
  • OTHMAN, R. N. A.; JORDAN, G. J.; WORTH, J. R. P. et al. Phylogeny and infrageneric classification od Correa... [online]. University of Tasmania, Hobart, TA, AU [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.