Kostnice (město)

Kostnice (německy Konstanz) je velké okresní město ležící na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, v těsném sousedství se švýcarským městem Kreuzlingen, s nímž tvoří jednu aglomeraci. Původně keltská osada, později římské opevněné sídlo, nejvýznamnější jako středověké tržní a řemeslnické centrum. Se svými zhruba přibližně 85 tisíci[1] obyvateli je největším městem na březích Bodamského jezera.

Kostnice
Konstanz
Historická část Kostnice

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice47°39′48″ s. š., 9°10′31″ v. d.
Nadmořská výška405 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátNěmecko Německo
Spolková zeměBádensko-Württembersko
Vládní obvodFreiburg
Zemský okresKostnice
Kostnice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha54,1 km²
Počet obyvatel84 760 (2019)[1]
Hustota zalidnění1 566,4 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorUlrich Burchhardt (CDU)
Oficiální webwww.konstanz.de
Adresa obecního úřaduKanzleistraße 13/15
78459 Konstanz
Telefonní předvolba07531, 07533
PSČ78462–78467
Označení vozidelKN
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Město bylo založeno jako keltské, později rozšířeno na římské opevněné sídlo s okrskem kolem pozdějšího Münsteru. Základy kvádříkového zdiva z té doby byly zachyceny archeologickým výzkumem z roku 2004 a jsou zčásti přístupné v podzemí. Za císaře Augusta se stalo součástí Říše římské, provincie Raetie. Název získalo po císaři Konstantinovi II., strýci Konstantina Velikého. Nad Římany zvítězili ve 4. století germánské kmeny Alamanů, kteří od iro-skotských a fríských misionářů postupně přijali křesťanskou víru. Roku 585 se město stalo sídlem křesťanského biskupa Maxima a byl pro něj vybudován dóm v podobě trojlodní raně křesťanské baziliky. Na jeho základech vznikl gotický münster. V letech 5851821 byla Kostnice sídlem diecéze.

V letech 11921548 bylo svobodným říšským městem s právem ražby vlastní mince a pravidelnými trhy. Za trhový sklad zboží sloužila pozdější Koncilní budova. Za svoji samostatnost město vděčilo císaři Fridrichu Barbarossovi. Stalo se tržním a řemeslnickým centrem, obchodovalo se zemědělskými produkty i s výrobky řemesel, zejména s plátnem.

V letech 14141418 se město stalo dějištěm ekumenického koncilu, nazývaného kostnický koncil, který řešil otázku velkého západního schizmatu a reformy církve. V průběhu tohoto koncilu byl odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen světskou mocí mistr Jan Hus. O rok později potkal stejný osud Jeronýma Pražského.

V letech 15481806 byla Kostnice pod vládou Habsburků. V letech 18061952 byl Kostnice součástí velkoknížectví bádenského. Roku 1848 se revolucionáři v čele s Konradem Kerzerem neúspěšně pokusili nastolit republiku.

Geografie

Podnebí

Kostnice (1991-2020) – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 16,3 19,4 24,4 30,7 32,2 36,3 36,9 36,5 30,9 25,8 22,0 16,8 36,9
Průměrné denní maximum [°C] 3,9 5,8 11,1 16,0 20,3 23,9 25,7 25,3 20,3 14,6 8,2 4,5 15,0
Průměrná teplota [°C] 1,2 2,1 6,0 10,2 14,5 18,1 19,9 19,5 15,0 10,3 5,2 2,0 10,3
Průměrné denní minimum [°C] −1,0 −0,9 2,0 5,2 9,5 13,2 15,0 14,8 11,1 7,3 2,9 −0,1 6,6
Nejnižší teplota [°C] −19,0 −13,7 −12,5 −3,5 −0,6 4,4 7,6 6,8 2,4 −3,8 −9,0 −13,7 −19,0
Průměrné srážky [mm] 46,0 45,0 51,0 57,0 89,0 100,0 96,0 98,0 69,0 63,0 57,0 63,0 834,0
Zdroj: Wetter Konstanz / wetterlabs.de

Současnost

Ve městě sídlí Univerzita Kostnice, založená roku 1966 v aule Inselhotelu, dnes působí ve vlastním univerzitním kampusu.

Památky

  • Münster – biskupská katedrála (velechrám), trojlodní gotická bazilika se západním chórem, kryptou a dvěma podzemními kaplemi, sv. Konráda a oktogonální kaplí sv. Mauricia, v níž je umístěna raně gotická osmiboká stavba Božího hrobu, významná kamenosochařská památka z doby kolem roku 1260 prezentuje v nástavcích atiky 12 soch stojicích apoštolů a po obvodu christologický cyklus. Významné gotické prvky v interiéru katedrály: nástěnná malba sv. Kryštofa s Ježíškem, gotické dřevořezby: dvoje západní vrata s cykly reliéfů ze Starého zákona a Kristova života , chórové lavice s řezanými figurkami na čelech a v nástavcích vimperků. Nedochovaly se staré chórové stupně, které byly lavicemi účastníků koncilu. U vchodu je v dlažbě vsazena mosazná destička, označující legendární místo,kde stál obžalovaný Jan Hus. Raně barokní kazatelna (1680) – dřevořezba, skříň se symboly čtyř evangelistů je nesena sloupem v podobě sochy praotce Abraháma s obětním beránkem u nohou. Na severní straně chrámu je mj. barokní kaple sv. Jana Nepomuckého se stříbrnou relikviářovou bustou světce a s oltářním obrazem Svržení sv. Jana z Karlova mostu. Některé sloupy mezilodní arkády jsou původem románské.
  • Křížová chodba münsteru – gotická stavba s křížovými klenbami a rekonstruovanými okenními kružbami; na severní straně je zavěšeno 5 malovaných genealogických tabulí jihoněmecké šlechty; biskupská rezidence stojí po jižní straně od münsteru
  • Mariánský sloup – socha stojící Panny Marie s Ježíškem z roku 1753, odlitá ze železné litiny, na paměť předchozích morových epidemií
  • Kostel sv. Štěpána (St. Stephanskirche; Barfüsserkirche) – původem raně křesťanský, přestavěný ve 2.třetině 13. století na klášterní chrám řádu minoritů; dnes gotická trojlodní bazilika se zbytky nástěnných maleb ze 14. století, chórové lavice s dřevořezbami z doby kolem roku 1300, doplněny kolem 1430; bazilika vyhořela roku 1398, ale posloužila v době památného koncilu k třítýdennímu zasedání; byla rekonstruována po roce 1424; z barokních úprav pocházejí varhany a jejich maska Konvent minoritů (později františkánů) přiléhá ke kostelu; mozaika z fajánsových dlaždic na vnější stěně připomíná, že zde Friedrich Hecker v čele rebelů roku 1848 vyhlásil republiku
  • Židovský památník – bývalý tržní dům naproti münsteru; v suterénu byly archeologickým výzkumem odkryty fragmenty gotického domu se sklepem ze 13.–14. století
  • Kostel Nejsvětější Trojice (Hl. Dreifaltigkeitskirche) – klášterní kostel někdejšího kláštera řádu augustiniánů – eremitů, založeného roku 1268; nástěnné malby na stěnách lodi: 2 pásy, v horním pásu starší výjevy z dějin řádu, ve spodním jsou ve cviklech zpodobeni svatí patroni a proroci, mj. nad kruchtou trůnící sv. Zikmund – je kryptoportrétem císaře Zikmunda Lucemburského, který tuto část maleb objednal jako dík za své ubytování v klášteře v době koncilu; razantní restaurátorské zásahy z roku 1906.
  • Kristův kostel (Christuskirche) – bývalý jezuitský kostel, raně barokní architektura, vystavěná po roce 1623; nyní slouží starokatolické církvi; přiléhá k němu budova někdejšího jezuitského – nyní městského divadla; na fasádě v úrovni 1.patra je polychromovaný raně barokní reliéf s divadelní scénou jezuitských herců.
  • Konzilsgebäude – dvoupatrová budova kostnické radnice, která sloužila k zasedání účastníkům koncilu; na jižní straně dochovaný gotický portálek s erby; v regotizované podobě přestavěné ve 2.polovině 19. století (s nástěnnými malbami v přízemí) dnes slouží jako restaurace.
  • Steigenberger Inselhotel – luxusní hotel na ostrově v Bodamském jezeře, přestavěný v letech 1870–1874 rodinou Ferdinanda von Zeppelina z gotického kláštera a kostela dominikánů ze 13. století (činného do roku 1785), zde v polokruhové věžičce byl vězněn Jan Hus; kámen k němuž byl přikován, se v sakristii chrámu ukazoval nejméně od 18. století (dnes je v tzv. Husově domě); cyklus nástěnných maleb v gotické křížové chodbě znázorňuje významné dějinné okamžiky Kostnice od mytických počátků po otevření hotelu.Z gotických staveb se dochovalo také zdivo kostela, dnes je kostel přepažený a slouží jako součást slavnostního sálu.
  • Městské opevnění bylo zbořeno před stavbou želenice v 60. letech 19. století; dochovaly se z něj tři kamenné věže s branami: Schnetztor ze 14. století, Rheintorturm' z doby kolem roku 1400, a Pulverturm (Prašná věž) s částí hradební zdi.
  • Husův kámen (Hussenstein) – památka na upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, tzv. bludný kámen (balvan z Bodamského jezera nalezený při stavbě železnice) byl roku 1868 opatřen dvěma pamětními tabulkami, vsazen do travnaté plochy na kostnickém předměstí Paradise, a označen za místo Husova upálení; kostnickým aktivistou Karlem Zoglmannem byl za účasti českých poutníků slavnostně odhalen.

Muzea

Husův dům

Husův dům

Takzvaný Husův dům se nachází nedaleko Římské brány v Hussenstrasse 64. Podle místní tradice zde Jan Hus se svým doprovodem měl být ubytován od 3. do 28. listopadu 1414 u vdovy Fidy Pfisterin.[2] V 16. století byla na domovní fasádu umístěn obraz s posměšným čtyřverším, sejmutý až ve 20. století. V roce 1785 byla na průčelí osazena menší Husova kamenná busta. Roku 1878 směřovala do Kostnice již druhá národní pouť, jejímž výsledkem bylo osazení pamětní desky, která je na fasádě dodnes.[3][4]

V roce 1922 dům zakoupilo konsorcium českých bank a předalo ho Společnosti Husova muzea se sídlem v Praze. Tato společnost, která stále zajišťuje provoz domu, byla založena roku 1919. První muzejní expozice byla otevřena roku 1965, v roce 1980 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy a expozice přepracována. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře byla další úprava expozice provedena v 90. letech minulého století; zatím poslední expozice byla otevřena v roce 2015.

Rosgartenmuseum

Nejstarší muzeum ve městě založil roku 1870 v někdejším cechovním domě řezníků Ludwig Leiner (1830–1901), sběratel archeologických, paleontologických, geologických a mineralogických památek. Dnes kromě toho vystavuje velký dřevěný model města rekonstruovaný podle plánu z roku 1605, sbírku gotických soch a deskové malby, cechovní a církevní památky.

Zemské archeologické muzeum

Prezentuje regionální památky od pravěku až po raný novověk. Sídlí v někdejších budovách konventu benediktinů v Petershausenu.

Osobnosti města

Pamětní deska Jana Husa

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-03]
  2. J. Boubín, B. Zilynská, Muzeum M. Jana Husa v Kostnici, Praha 2011, bez paginace
  3. Deska Husova v Kostnici. S. 2. Národní listy [online]. 1878-05-30 [cit. 2021-07-31]. S. 2. Dostupné online.
  4. Druhá pouť do Kostnice. S. 3. Národní listy [online]. 1883-07-14 [cit. 2021-07-31]. S. 3. Dostupné online.

Literatura

  • Helmut MAURER, Geschichte der Stadt Konstanz I–V, Konstanz 1989
  • František Michálek BARTOŠ, Hus a město Kostnice 1415–1915, Praha 1934
  • Zdeněk Nejedlý: Kostnice – město Husovo. Praha 1926
  • Pavel B. KŮRKA, Peripetie s českým názvem města Kostnice, Medievalia historica Bohemica 10, 2005, s. 353–364.
  • DEHIO, Handbuch der Kunstdenkmäler, Land Baden-Württemberg, Stadt Konstanz

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.