Hřebeč (Koclířov)

Hřebeč (německy Schönhengst)[2] je osada obce Koclířov, tvořící její místní část a ZSJ. Je zde evidováno 16 adres.[3] Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách)[zdroj?].

Hřebeč
Tunel Hřebeč a kaple sv. Josefa
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKoclířov
OkresSvitavy
KrajPardubický kraj
Historická zeměČechy + Morava
Zeměpisné souřadnice49°44′53″ s. š., 16°34′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel24 (2011)[1]
Katastrální územíKoclířov (0 km²)
PSČ571 01
Počet domů14 (2011)[1]
Hřebeč
Další údaje
Kód části obce67580
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869–70 současnou neogotickou kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází železný kříž s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874, obnovený 2011. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Prochází jím frekventovaná silnice I/35 a zajímavostí tunelu je, že vede přes zemskou hranici. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic.

Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Z jižní strany k osadě přiléhá PR Rohová.

Historie

Na území dnešního Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. Samotná osada byla založena až roku 1620.[4]

Členění osady

Česká část vždy náležela a stále náleží ke k.ú. Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady.[5][6] Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka[7] (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové[8] (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k.ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953.[9]

Pověsti

Pamětihodnosti
  • Zbytky hradu na Hřebči
  • Kaple sv.Josefa z roku 187, předsíní z roku 1890
  • Železný kříž z roku 1874
  • Hraniční kámen tří panství a Čech a Moravy z roku 1774, jenž se však nenachází na původním místě[11]
  • Silniční tunel z roku 1995
  • Srubová vyhlídka z roku 2010
  • Skála „Stěna mrtvých“ z pověsti o švédských vojácích
  • Výchozí bod do Hřebečských důlních stezek
  • Výchozí bod stezky Boršovský les

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. http://www.zwittau.de/orte/schoenhengst/schoenhengst.htm Schönhengst bei Zwittau
  3. Archivovaná kopie. web.mvcr.cz [online]. [cit. 2007-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-26.
  4. Archivovaná kopie. www.koclirov.cz [online]. [cit. 2009-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-05.
  5. http://archivnimapy.cuzk.cz
  6. http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
  7. Archivovaná kopie. www.mza.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27.
  8. Archivovaná kopie. www.mza.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27.
  9. částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953, str. 328
  10. Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996
  11. Panské historické hraniční kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.