Meziříčko (okres Třebíč)

Obec Meziříčko (dříve též Mezirecz, Messeritschko, Neu Mezericzko, Meseritzko, Neu Meseritschko, Nowe Mezeřjčko, Mezeritschko, Nové Meziříčko[3])se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 81[1] obyvatel.

Meziříčko
Centrum obce s kaplí
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591149
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°6′34″ s. š., 15°39′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel81 (2022)[1]
Rozloha4,98 km²
Katastrální územíMeziříčko u Moravských Budějovic
Nadmořská výška540 m n. m.
PSČ675 26
Počet domů43 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMeziříčko 5
67526 Želetava
[email protected]
StarostkaAlena Pelánová
Oficiální web: www.obecmeziricko.cz
Meziříčko
Další údaje
Kód obce591149
Kód části obce93769
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meziříčko se nachází 12,5 km severozápadně od Moravských Budějovic, protéká jí Šašovický potok a prochází jí silnice z Krasonic do Domamili.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Jindřichovice, Krasonice, Štěpkov, Želetava, Domamil a Radkovice u Budče.

Historie

První písemná zmínka o Meziříčku pochází z roku 1316,[4] v roce 1481 byl majitelem Meziříčka, Budče a Bítovánek Bohuslav Bořita z Budče, následně nadále patřila ves Bořitům z Budče, v roce 1619 ji zakoupil Ladislav Šlejnic ze Šlejnic, jemu synovi pak byl po stavovském povstání majetek zkonfiskován a následně pak získal Meziříčko a okolí Hanibal ze Schaumburku. V roce 1667 byla vesnice prodána Jindřichovi Slavíkovci ze Slavíkovic a roku 1671 Schneidenau, od roku 1693 Moschowitz a od roku 1698 do roku 1707 patřily Říkobským z Dobršic, které pak vesnici prodali a stala se součástí teleckého panství.[3]

V tu dobu vlastnil Telč František Antonín z Lichtenštejna, následně pak byla majitelkou Telče jeho manželka a následně Alois Podstatský, který se od roku 1796 uváděl jako z Lichtenštejna a na Telči. následně pak byl majitelem teleckého panství i Leopold II. Lichtenštejnský.[5]

Roku 1894 byla dokončena silnice z Krasonic do Domamile, v roce 1907 pak byla postavena silnice z Meziříčka do Šašovic. Roku 1908 byl také v obci založen sbor dobrovolných hasičů. Po začátku první světové války odešlo osm občanů Meziříčka do války.[4] V roce 1939 byla vesnice elektrifikována.[3]

V roce 1948 byl do vesnice zaveden telefon a roku 1959 byl v obci rozveden obecní rozhlas.[4] V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, roku 1973 bylo sloučeno s JZD Mír v Želetavě. Po druhé světové válce byl ve vsi postaven kulturní dům a hasičská zbrojnice.[3]

V roce 1997 byly telefonní přípojky rozvedeny do všech domů, roku 1998 byla také vesnice plynofikována. Roku 2010 byl v obci rozveden bezdrátový obecní rozhlas a také nově opraveno veřejné osvětlení, v témže roce také byla rekonstruována náves.[4]

Do roku 1849 patřilo Meziříčko do želetavského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřilo Meziříčko pod Domamil a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Želetavu, následně se obec osamostatnila.[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Meziříčka[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 242 240 237 239 218 245 224 161 151 131 118 111 99

Politika

Po volbách v roce 2014 se starostou do března 2015 nikdo nestal a úřadujícím starostou tak byl stále Miroslav Pátek.[8] Po komunálních volbách v roce 2018 se stala starostkou Alena Pelánová.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Meziříčko
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (37.73 %) KSČM (28.0 %) KSČM (28.2 %) KSČM (30.0 %) ANO (36.95 %)
2. KSČM (26.41 %) ČSSD (14.0 %) ČSSD (20.51 %) ANO (20.0 %) Piráti+STAN (15.21 %)
3. KDU-ČSL (11.32 %) TOP 09 (14.0 %) Úsvit (17.94 %) ČSSD (13.33 %) SPD (13.04 %)
účast 71.62 % (53 z 74) 66.67 % (50 z 75) 54.79 % (40 z 73) 40.00 % (30 z 75) 64.79 % (46 z 71)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Meziříčko
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. KSČM (31.57 %) KSČM (30.0 %) KSČM (41.66 %) ANO (31.25 %)
2. ČSSD (21.05 %) ČSSD (16.66 %) STO (16.66 %) Piráti (21.87 %)
3. DOHODA pro Vysočinu (15.78 %) KDU-ČSL (13.33 %) ANO 2011 (16.66 %) ČSSD (15.62 %)
účast 52.05 % (38 z 73) 41.89 % (31 z 74) 34.72 % (25 z 72) 42.67 % (32 z 75)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (6 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (5 hlasů). Volební účast byla 55.41 %, tj. 41 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 63.51 %, tj. 47 ze 74 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (11 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (5 hlasů). Volební účast byla 56.16 %, tj. 41 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů). Volební účast byla 59.15 %, tj. 42 ze 71 oprávněných voličů.[19]

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 636–638.
  4. Historie [online]. Meziříčko: Obec Meziříčko [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
  5. TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská - Telecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1913. 448 s. S. 116–120.
  6. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 180.
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
  8. ČERNÝ, Kamil. Meziříčko je na mrtvém bodě. Zastupitelé už spolu nemluví [online]. Třebíčský deník, 2015-02-26 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.