Knížecí Pláně

Fürstenhut podle A. Lewého (1845-1897)

Nutnost zpracovat dřevo v pohraničních lesích způsobila, že v roce 1799 dal kníže Schwarzenberg souhlas k tomu, aby si 48 dřevařských rodin postavilo své domky v místě, jenž se tehdy nazývalo německy „Schöne Ebene“ – Pěkná vyhlídka.[3] Nová vesnice (osada) byla postavena mezi léty 1800 až 1801 a dostala německý název Fürstenhut, který později (v roce 1877) dostal český ekvivalent v pojmenování obce Knížecí Pláně.[3] [p 1]

Nejstarší písemná zpráva o počtu domů a obyvatel je z roku 1840.[3] Tehdy zde stálo již 59 domů, ve kterých bydlelo celkem 521 osadníků.[3] Tehdy (1840) zde také stála myslivna, lesní hájovna, mlýn,[4] pila, škola, obecní úřad, čtyři ubytovací hostince a nacházelo se tu i stanoviště hraniční stráže.[3] V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela Svatého Jana Křtitele.[3] Ten byl za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcen dne 27. ledna 1864.[3] Rok poté (1865) byla v Knížecích Pláních zřízena i samostatná fara.[3] V té době (1865) zde již žilo v 60 domech na 725 osob.[3] [p 2] V pozdějších letech se počet domů sice zvyšoval, zatímco počet obyvatel mírně klesal.[3] Žili zde převážně Němci.

Po správní stránce spadala obec Knížecí Pláně v roce 1850 pod správu obce Kunžvart (nyní – 2019 – Strážný).[3] Teprve v roce 1902 zde byl zřízen samostatný obecní úřad.[3] Poštovní úřad na Knížecích Pláních byl otevřen o jedenáct let později – v roce 1913.[3] V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob, přičemž převážná část obyvatelstva byla německé národnosti (jen 8 osob bylo české národnosti).[3] Na konci 30. let 20. století zde žilo v téměř 80 domech 450 obyvatel (z toho jen 9 české národnosti).[3] Po skončení druhé světové války značná část obyvatelstva uprchla do Německa.[3] Řádným odsunem obyvatelstva německé národnosti tak úředně prošlo jen 58 osob.[3] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Knížecí Pláně sečteno 53 přítomných obyvatel.[5] Obec Knížecí Pláně byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Nový Svět.[6]Ještě v roce 1957 tady bydlelo 53 osob, ale vznik zakázaného příhraničního pásma zapříčinil definitivní zánik obce Knížecí Pláně.[3] [p 3] Kostel nechala odstřelit Československá lidová armáda v roce 1956.[3] Současně s kostelem byl zlikvidován i přilehlý hřbitov.[7][8] Do současnosti (2019) se nezachoval ani jeden z původních domů obce.[3] Na místě, kde nyní (2019) stojí budova Knížecí Pláně – Hájenka stávala kdysi hájovna.[3]

V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem. Nově zde byla postavena (v roce 1999, na místě bývalé hájovny) farma s chovem ovcí a skotu, v níž je restaurace a ubytování.

Kromě nepatrných pozůstatků zlikvidovaných domů je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů.[9]

• Křižovatka turistických značených tras do Bučiny, Borových Lad, Horní Vltavice a Strážného
• Výhled na Luzný, do vnitřní Šumavy a za jasného počasí i na Alpy (Dachstein)
• Nádrže na plavení dřeva: nádrž U Tokaniště, Polecká nádrž, Žďárecké jezírko
• Rašeliniště: Buková slať, Knížecí slať, Žďárecká slať
• Přes Knížecí Pláně přechází hlavní evropské rozvodí. Červený potok jižně od osady teče do Černého moře, zatímco Malá Vltava na severu teče do Severního moře.