Kisvárda
Kisvárda (česky Malý Varadín[zdroj?], německy Kleinwardein) je město v Maďarsku, v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg (na východě země, 22 km od hranic s Ukrajinou). Nachází se 43 km od správního centra, Nyíregyházy. Je hlavním městem okresu Kisvárda. V roce 2012 ve městě žilo 16 473 obyvatel.
Kisvárda | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°13′35″ s. š., 22°5′4″ v. d. |
Stát | Maďarsko |
Kisvárda | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 35,9 km² |
Počet obyvatel | 16 084 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 447,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | kisvarda |
Telefonní předvolba | 45 |
PSČ | 4600 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Stejně jako v řadě jiných maďarských měst je název města složený. Kis- (znamená malý) a -várda. Původně neslo město název Várda (historicky také doloženo v podobách Warda, nebo Warada). Předpona Kis- (malý) byla dodána městu pro rozlišení od Velkého Varadína (Nagyvárad), který se v současné době nachází v Rumunsku, a nese název Oradea. Obdobně složený název se objevuje i ve slovanských jazycích a přejat byl i do němčiny.
Historie
Nedlouho po příchodu Maďarů do Panonské nížiny zde byla postavena pevnost na ochranu odlehlých krajů, konkrétně bažiny Retköz. Ve 12. století se město stalo součástí vlastnictví rodiny Gutkeledů. Uherský král dal povolení k výstavbě hradu v Kisvárdě v roce 1415. V 15. století získala Kisvárda městská práva, žilo zde ale jen něco okolo tisícovky lidí.
Na počátku 18. století chtěl město obléhat Ferenc Rákoczi, nicméně jeho vojsko nebylo připraveno. Místní šlechta se nakonec přidala na stranu vzbouřenců. Na konci 19. století došlo k značnému růstu města a také rozvoji obchodu.
Podobně jako řada měst dnešní Zakarpatské oblasti měla i Kisvárda značnou židovskou komunitu, která zde žila až do druhé světové války. V roce 1944 nicméně byli židé odsunuti do koncentračního tábora v Osvětimi a po skončení konfliktu již neměl kdo by židovskou přítomnost ve městě obnovil. V současné době tak židovské dějiny města připomíná pouze bývalá synagoga, která slouží jako muzeum.
Po druhé světové válce zde bylo postaveno několik továren a roku 1970 získala Kisvárda zpět statut města. Od roku 1989 se zde koná Festival maďarského divadla bez hranic. Po roce 1990 se ukázalo, že město je součástí ekonomicky nejslabší části země. Počet obyvatel zde postupně klesá; zatímco v roce 2013 bylo v Kisvárdě přihlášeno k trvalému pobytu 16 888 obyvatel, v roce 2018 to bylo jen 16 084.
Pamětihodnosti
V Kisvárdě se nachází hrad (maďarsky Kisvárdai vár; dnes slouží částečně pro potřeby místního divadla) a dále řeckokatolický kostel z roku 1877. Místní reformovaný kostel byl postaven v roce 1871.
Doprava
Místní regionální železniční trať Kisvárda – Baktalórántháza byla zrušena v roce 1973. Prochází tudy rovněž i hlavní železniční trať z Ukrajiny (přes maďarskou obec Záhony) do města Nyíregyháza.
Známé osobnosti
Z Kisvárdy pocházely následující známé osobnosti:
- Gyula Halasy, sportovní střelec
- Sándor Radó, psycholog
- Gabriella Juhász, házenkář
- Ivett Nagy, házenkář
- Victor Varconi, maďarský filmový herec
- Moshe Grunwald rabín
- Dov Gruner, maďarský žid, člen židovské organizace Irgun
- Shimon Sofer (II), Egerský rabín
- László Bódi, maďarský zpěvák
- Bertalan Farkas, astronaut
- József Béres, maďarský vynálezce
Odkazy
Reference
- Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kisvárda na Wikimedia Commons