Kateřina Bursíková Jacques

V letech 1995–2002 vystudovala na FF UK dvouobor politologie – překladatelství a tlumočnictví: němčina.

V roce 2001 kritizovala (společně se svým spolužákem Petrem Slunéčkem) v deníku Právo rozhodnutí děkana FF UK Petra Koláře zrušit na katedře politologie seminář o extremismu vedený Zdeňkem Zbořilem poté, co v Lidových novinách 25. dubna vyšel článek, který tuto (v Česku novou, ale v zahraničí obvyklou) formu výuky kritizoval.[4][5]

Její diplomová práce Srovnání Palackého výkladů vybraných témat v českém a německém vydání jeho »Českých dějin« získala univerzitní Bolzanovu cenu udílenou nejlepším studentským pracím. V roce 2006 složila rigorózní zkoušku z politologie.

V letech 2000–2 pracovala v pražské pobočce DAAD (Německá akademická výměnná služba) založené ve spolupráci s Goethe-Institutem.

Od roku 2003 byla zaměstnána na Úřadu vlády České republiky. V roce 2005 byla jmenována ředitelkou kabinetu místopředsedy vlády Pavla Němce a o rok později ředitelkou sekce pro lidská práva a rovné příležitosti. Spolu s Václavem Nekvapilem sestavila Slovníček základních pojmů z oblasti lidských práv: česko-anglický, anglicko-český.[6]

V primárních volbách v lednu 2006 získala volitelné druhé místo na kandidátce do Poslanecké sněmovny hned za předsedou Martinem Bursíkem. SZ klade důraz na zastoupení žen; Jacques v předvolební kampani vystupovala na pražských plakátech[9] a po Bursíkově boku na billboardech[10] SZ.

V sněmovních volbách 2006 Strana zelených získala 6926 preferenčních hlasů (11,46 % z hlasů pro stranu), o 185 víc než sám Bursík, jehož tak předstihla v pořadí pro získání poslaneckého mandátu.[11]

Na sjezdu Strany zelených ve dnech 5.–7. září 2008 byla zvolena místopředsedkyní strany.

Kateřina Jacques na Republikové radě SZ 28. 2. 2009

Od ustavení poslaneckého klubu Strany zelených na podzim 2006 byla Jacques jeho předsedkyní; po vnitrostranických bojích, které se odehrávaly i v rámci poslaneckého klubu SZ, z funkci v červnu 2008 odstoupila, aby zabránila odchodu dvou rebelujících poslankyň z klubu.[12] Byla rovněž členkou české (desetičlenné) části česko-rakouské komise pro Jadernou elektrárnu Temelín.[13] Je zakladatelkou a bývalou předsedkyní Poslanecké skupiny přátel Tibetu, Skupiny přátel Taiwanu a Skupiny pro demokracii v Barmě. Začátkem září 2007 se v médiích objevily spekulace, že by se Jacques mohla stát ministryní školství místo kritizované Dany Kuchtové, které však popřela[14]. Ministrem za Zelené byl nakonec jmenován Ondřej Liška.

Dne 7. listopadu 2008 členové sněmovního Výboru pro evropské záležitost zvolili Jacques svou předsedkyní,[15] sněmovna ji však poté hlasováním nepotvrdila, ke zvolení jí chyběly vedle hlasů ČSSD a KSČM dva hlasy rebelujících poslankyň Strany zelených Olgy Zubové a Věry Jakubkové.[16] Neobsazení předsedy tohoto výboru bylo obecně hodnoceno jako vrcholně problematické vzhledem k předsednictví Česka v EU pro první půlrok 2009. Ve funkci byla sněmovnou potvrzena až po půlroce, v dubnu 2009.[17]

V roce 2009 Jacques kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu (konaly se 5.–6. 6. 2009) a ve straně pro svou kandidaturu získala 9 nominací krajů (nejvíc z kandidátů Strany zelených), nakonec se však na zasedání Republikové rady SZ 28. 2. 2009 rozhodla první místo přenechat náměstkovi ministra životního prostředí Janu Dusíkovi, který, podle vyjádření Martina Bursíka, „reprezentuje téma klimatu, životní prostředí a vytváření zelených pracovních míst v reakci na dopady finanční a hospodářské krize, na což strana sází při evropských volbách“.[18]

V dubnu Kateřina Jacques nedokázala v pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím vysvětlit, co je to biomasa.[19] Sklidila za to škodolibý posměch,[20] na toto její vystoupení následně na svých volebních plakátech poukazovala i Demokratická strana zelených sloganem „My víme, co je biomasa!“.[21]

Ve volbách Strana zelených neuspěla, když získala pouze 48 621 hlasů (2,06 %).[22] Jacques obdržela 5 810 preferenčních hlasů (11,94 % z hlasů pro stranu).[23] Jacques poté prohlásila, že v podzimních volbách do Sněmovny už kandidovat nebude, a dala k dispozici i funkci místopředsedkyně.[24]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala na 5. místě kandidátky Liberálně ekologické strany[25], ale neuspěla. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidovala jako členka Liberálně ekologické strany na 10. místě kandidátky tzv. Spojenců pro Evropu, tj. koalice STAN, TOP 09 s podporou Strany zelených, LES a regionálních hnutí[26], ale nebyla zvolena.[27]

Jako poslankyně se angažovala proti politice ČLR v Tibetu;[35][36] (mj. podpořila akci Celosvětová štafeta s olympijskou pochodní lidských práv)[37]

Dne 27. ledna 2012 moderovala koncert, na kterém vystoupila Jitka Hosprová[38] společně s Martou Kubišovou a hercem Janem Potměšilem[39] na dobročinném koncertu[40] na podporu vězněného čínského advokáta Kao Č'-šenga a pronásledovaných praktikujících Fa-lun-kungu.[41] Koncert proběhl v hlavním sále Senátu PČR pod záštitou místopředsedkyně senátu Aleny Palečkové.[42]

V roce 2014 byla členkou správní rady MOST Pro Tibet zabývající se pomocí tibetským exilovým komunitám v Indii a v Tibetu.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kateřina Bursíková Jacques
• Kateřina Bursíková Jacques na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

• záznamy předvolebních online rozhovorů se čtenáři na Tiscali.cz
• Společný rozhovor Kateřiny Jacques a Moniky McDonagh-Pajerové pro LN
• Rozhovor s Janem Krausem, 4. dubna 2009