Indienne

Tkaniny tohoto druhu se vyráběly už od pradávna v Indii. Výroba jemné příze, jemného plátna a potiskování dřevěnými štočky včetně přípravných prací se prováděla ručně. Jen tamější výrobci znali a udržovali v tajnosti techniku zhotovení jemných květinových vzorů ve svěžích barvách, které nevyblednou po vyprání.[2]

Když se v 1. polovině 17. století začal tento zcela nový druh plátna dovážet do Evropy, přišlo toto zboží rychle do obliby a dovážené množství se zvýšilo natolik, že ohrožovalo existenci tuzemských tiskařů. Vlády některých států dovoz zakázaly, zatímco tuzemští tkalci a tiskaři se snažili napodobit způsob výroby „indického plátna“. Technika jeho výroby byla v Evropě známá jen z povrchního popisu obchodníků nebo cestovatelů.[2] Bližší znalosti měli mít tiskaři z tehdejší Osmanské říše, které angažovali někteří podnikatelé a začali s výrobou indienne např. v roce 1670 ve francouzské Marseille a v roce 1678 v holandském Amersfoortu.[3]

V následujících asi 200 letech se v Evropě a v USA výrobou indienne zabývalo až 1000 „indienneur“, které se německy nazývali Kattunfabriken a v češtině kartounky.

Nejvyšší výroba kartounů byla dosažena asi v polovině 19. století. Bylo to hrubým odhadem 700 milionů běžných metrů (šířka 80-120 cm), z toho cca 6 % pocházelo z Čech. Na světové výrobě indienne se podílelo potištěné kaliko z Anglie asi 60 % (v ceně tehdejších cca 7 pencí za 1 m²), kde se na ně spotřebovalo více než 20 % z celkového dováženého množství bavlny. Téměř polovina pláten se vyráběla ručně – tkaných na ručních stavech s potiskováním ručními formami a polovina vznikala průmyslovým způsobem – na (párou poháněných) tkacích, válcových a perotinových strojích. K potiskování se používala jen přírodní barviva (mořena, indigo, boryt aj.).[4] [5]

Od 2. poloviny 19. století se vyráběly téměř všechny kartounky průmyslovým způsobem. Do módy přišly jiné druhy tkanin, které kartounky přejímaly stále častěji do svého sortimentu a mnohé podniky zanikly. Až do začátku 20. století se však kartoun stále ještě často používal na jednoduché dámské svrchní oděvy.[6] Jeden z posledních výrobců potiskovaného plátna firma NAK v bavorském Augsburgu byla likvidována v roce 1996.[7]

V 21. století se nabízí v obchodě jako indiennes např. indická ručně potiskovaná tkanina z organické bavlny za 90 až 180 USD / běžný metr.[8]

Jako indienne se někdy (obzvlášť ve Francii) také označuje indický chintz.[9] [10]

Tapety tkané z umělých materiálů s florálními vzory na způsob indienne.[11]

• 
  Ruční potiskování indienne
• 
  Potiskování indienne-kalika na válcových strojích v roce 1835
• 
  Kniha vzorů a tiskařské formy pro ruční výrobu indienne-kartounů (Zámecké muzeum v Saské Kamenici)
• 
  Indienne z alsaské manufaktury z roku 1785
• 
  Vzorek kartounu z šestibarevného válcového stroje (1878)
• 
  Chintz dezinatéra Morrise z roku 1897

Potiskování textilií

Kartoun

Kartounka