Coudenhoveové

První zmínky o rodu pocházejí ze 13. století na území dnešní Belgie. Koncem 18. století se stali říšskými hrabaty, větší významnosti dosáhl až v posledních dvou stoletích. Měli statky v Uhrách, Bavorsku, do Čech přišli v první polovině 19. století, když zde František Karel roku 1864 koupil panství Poběžovice na Domažlicku od Thun-Hohensteinů. Oženil se tu s řeckou šlechtičnou Mariií Felicitas von Kalergi, jeho syn se po císařově schválení směl užívat jména Jindřich Jan Maria hrabě von Coudenhove-Kalergi. Jindřich měl čtyři syny, Richard Mikuláš spoluzakládal panevropské hnutí a stal se prvním prezidentem Panevropské unie.

Max Julius Coudenhove (jeho pradědeček je současně dědeček výše zmíněného Františka Karla) se stal rakouským c. a k. tajným radou, a po svém bratrovi Karlovi byl posledním místodržitelem Království českého.[1]Marie Anežka von Coudenhove-Honrichs byla významnou řeholnicí a podílela se na stavbě mateřince v Rajhradě. Příslušníky rodu po roce 1945 úřady odsunuly do Německa, kde žijí dodnes. Příbuzensky se spojili především s cizími rody.

Na zlatém štítě je položeno červeně vlnité kosmé břevno.

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Coudenhoveové na Wikimedia Commons

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Coudenhoveové, s. 35–36.