Karel Vincenc Salm-Neuburg

Karel Vincenc Otto hrabě ze Salm-Neuburgu (Karl Vinzenz Otto Graf zu Salm-Neuburg) (9. května 1744, Olomouc – 12. května 1784, Olomouc) byl moravský a rakouský šlechtic a politik. Řadu let působil v nižších funkcích v zemské správě Moravského markrabství, kde vlastnil statky. Zemřel jako poslední mužský potomek rodové linie Salm-Neuburg, majetek na Moravě v hodnotě půl miliónu zlatých si rozdělily tři dcery.

Karel Vincenc hrabě ze Salm-Neuburgu
Erb rodu Salm-Neuburgů
Narození1744
Olomouc
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí12. května 1784 (ve věku 39–40 let)
Olomouc
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
DětiMarie Antonie ze Salm-Neuburgu
Ernestina ze Salm-Neuburgu
RodičeKarel Otto ze Salm-Neuburgu a Maria Antonia Gräfin von Wengersky, Freiin von Ungerschütz
PříbuzníMarie Henrietta Černínová z Chudenic a Otakar Černín starší (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis
Zámek Pohořelice, hlavní sídlo Karla Vincence Salm-Neuburga

Pocházel ze starého německého rodu Salmů, který v linii Salm-Neuburg sídlil od konce 16. století na Moravě.[1] Byl jediným synem moravského nejvyššího sudího Karla Otty Salm-Neuburga (1709–1766) a narodil se paláci Salmů na Horním náměstí v Olomouci. Po dosažení zletilosti byl jmenován císařským komorníkem a vstoupil do státních služeb. Začínal jako rada dolnorakouské vlády, od roku 1770 byl radou moravského zemského gubernia. V roce 1777 byl jmenován skutečným tajným radou a krátce před smrtí byl pověřen vedením kanceláře moravského místodržitelství (1783–1784). Zemřel ve věku čtyřiceti let v olomouckém rodovém paláci. Byl posledním mužským potomkem linie Salm-Neuburg.

Majetkové poměry a rodina

Kromě rezidence na náměstí v Olomouci zdědil po otci několik panství na Moravě (Velké Opatovice, Jaroměřice, Jevíčko, Malenovice, Svojanov). I když měl na svých majetcích k dispozici několik sídel a potýkal se s vysokým zadlužením, přistoupil k výstavbě nového zámku v Pohořelicích na malenovickém panství. Z pozůstalostního inventáře z roku 1785 vyplývá, že pohořelický zámek byl honosně vybaveným a trvale obývaným sídlem. Mimoto nechal na zámku v Jevíčku zřídit barokní kapli.

Když Karel Vincenc zemřel, zanechal po sobě majetek v hodnotě 431 000 zlatých, stejné výše ale dosahovaly také dluhy. Po dobu nezletilosti jeho dcer vedl poručnickou správu Karlův švagr František Xaver Khevenhüller-Metsch. K rozdělení majetku došlo v letech 1795 a 1797, krátce nato byly největší dědické podíly prodány (Svojanov 1797, Malenovice 1804).

Jeho manželkou byla Marie Anna Khevenhüller-Metsch (1747–1777), dcera nejvyššího císařského hofmistra knížete Jana Josefa Khevenhüllera. Měli spolu tři dcery:

Odkazy

Reference
  1. Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904; s. 550–551 dostupné online

Literatura
  • SVITÁK, Zbyněk: Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Matice moravská, Brno, 2011; 587 s. ISBN 978-80-86488-91-2

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.