Svojanov (hrad)

Hrad Svojanov založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Roku 1250 je uváděn jako kastelán hradu Kuna ze Zbraslavi. Svojanov tedy patří k nejstarším kamenným hradům v našich zemích.

Roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. nedaleké královské věnné město Poličku, s jehož dějinami se historie hradu často prolínala. Král Přemysl dal hradu Svojanovu nové v té době módní německé jméno Fürstenberg [fyʁstənbeʁg] (Knížecí hora), ale toto pojmenování se neujalo. Hrad tedy plnil účel strážní pevnosti a zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Brno s Litomyšlí. Tato tepna obchodu byla později nazývána Trstenická stezka.

Hradní věž

Po smrti Přemysla Otakara II. († 1278) hrad připadl královně vdově Kunhutě. Kunhuta majetek odkázala svému druhému manželovi Záviši z Falkenštejna a synovi Ješkovi. Falkenštejn na hradě jednu dobu pobýval se svou novou ženou Alžbětou a narodil se mu zde další syn. Po Falkenštejnově popravě (1290) hrad připadl koruně.

Karel IV. v návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul Svojanov mezi jedenáct hradů, které nesmějí být vyjmuty z majetku koruny, ale už jeho syn Zikmund za husitských válek zastavil hrad pánům z Boskovic.

Hrad prošel renesanční přestavbou, poničil ho požár a Švédové v rámci bojů třicetileté války. Po rozmachu železniční dopravy v 19. století upadl význam obchodní cesty, a tím i strategická výhoda hradu a celého kraje. Od roku 1910 patřil městu Polička do roku 1945, a opět po restituci od roku 1992.

Hrad je přístupný od března do poloviny prosince. Mimo jiné disponuje hradní restaurací a stylovým penzionem. Hlavně v teplejším pololetí jsou zde pořádány četné kulturní akce, šermířská či divadelní vystoupení, koncerty apod. V rámci prohlídky venkovního areálu lze vystoupit na věž. V interiérech se nachází stylová instalace představující život na hradě v 2. polovině 19. století. Přístupná jsou i sklepení a unikátní goticko-renesanční dům zbrojnošů. Z let 1910-2012 pocházejí četné archeologické nálezy vrcholného středověku, zejména z odpadní jímky a ze studny objevené roku 2012.[3]. Fragmenty stolního a kuchyňského nádobí, náčiní a kamnových kachlů jsou vystaveny.

Okolí tvoří smíšené lesy, střídající se s kulturní krajinou.

Na hradě i v podhradí se odehrává děj dětské knihy Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka od Bohuslava Březovského. Hrad a jeho okolí inspirovaly také Jaroslava Vrchlického k napsání básní Svojanovské granáty, Světlušky pod Svojanovem a Svojanovský křižáček. Na hradě se též natáčel hudební dokument Gypsy Celebration 2005 o festivalu romské hudby.[4]

V hradním sklepení se má zjevovat translucidní postava paní Kateřiny. Ta zešílela a zemřela v izolaci, do které jí uvrhl bratr jejího manžela.[pozn. 1] Nebožčinu mrtvolu poté nechal zazdít, ovšem její přízrak se mu zjevoval každé noci. Zanedlouho sám propadl šílenství a zemřel.[5]