Karel Lukas
Karel Lukas (16. února 1897 Brníčko u Zábřeha[1] – 19. května 1949 Praha-Pankrác) byl účastník odboje proti Rakousku-Uhersku za první světové války a zahraničního československého protinacistického odboje za druhé světové války. Oběť totalitního komunistického režimu.
genmjr. Karel Lukas | |
---|---|
Narození | 16. února 1897 Brníčko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. květen 1949 zavražděn příslušníky StB (ve věku 52 let) Praha-Pankrác Československo |
Národnost | Češi |
Povolání | voják a legionář |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku u Zábřeha, v rodině hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se učil v místní dvoutřídce, v letech 1907 až 1915 navštěvoval gymnázium v Zábřehu. V červnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na učitelském ústavu.
15. října 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zeměbraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Při první příležitosti, v červnu 1916, přeběhl k Rusům. Prošel několika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do československých legií. V listopadu se přesouvá do Francie,[2] kde působí jako voják 21. československého střeleckého pluku na několika místech, mimo jiné u Terronu. Začátkem roku 1919 se vrátil domů.
Od roku 1939 působil v odbojové organizaci Obrana národa.
Jako vojenský atašé československé exilové vlády se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil bitvy u El Alameinu kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě.
Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik Václava Hollara. Sbírku věnoval v roce 1947 městu Zábřehu. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy.[3] Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku.
Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel.
Roku 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obviněn z velezrady, nezákonně uvězněn a umučen ve vězení na Pankráci. Důvodem jeho zatčení se stal jeho západní vůz značky Packard, který si přivezl z USA a také západní zboží (alkohol, cigarety, nylonky, čokoláda), které se nacházelo v jeho bytě a svědčilo o nadstandardních vztazích s protivníkem v době vyhrocené studené války. Toto zboží prý příslušníci StB chtěli pro sebe. Byl obviněn, že v dotyčném vozu Packard údajně pomohl k útěku brigádnímu generálu Aloisi Liškovi. Příslušníci tajné policie po jeho zatčení chodili pravidelně do jeho bytu a všechny věci postupně rabovali.
2. května byl Lukas při jednom výslechu brutálně zmlácen šesti příslušníky Státní bezpečnosti. Vyšetřovatelé mu způsobili rozsáhlá zranění v oblasti žaludku, ledvin i hlavy. Měl také rozdrcenou patní kost, strhané nehty na nohou a rozbitá chodidla. Zranění, které utrpěl za druhé světové války, se otevřelo. Podle výpovědí svědků byl Lukas údajně mučen také elektřinou. Jeho zdravotní stav už byl ale v půlce května vážný. Vězeňský lékař mu odmítl poskytnout pomoc a 19. května Lukas na následky zranění ve vězeňské nemocnici zemřel. Jeho pitvy se účastnil známý soudní lékař prof. MUDr. František Hájek, který byl však komunisty snadno vydíratelný, a tak za příčinu smrti uvedl edém plic. Bratr Karla Lukase, doktor Otto Lukas se však k bratrovu tělu dostal a uvedl, že jeho tělo bylo doslova poseto četnými podlitinami a tržnými ránami.[4][5] Pochovaný je na hřbitově v Praze-Bubenči. Za jeho smrt nebyl po roce 1989 nikdo trestně stíhán.
V dubnu 1950 mu komunistický režim odňal čestné občanství města Zábřeh; to mu bylo 9. května 1990 opět navráceno.
29. srpna 1990 byl rozkazem prezidenta republiky Václava Havla povýšen na generálmajora in memoriam; k tomu dále roku 1992 obdržel řád Milana Rastislava Štefánika.[6]
Vyznamenání
- Řád čestné legie, V. třída – rytíř
- Válečný kříž 1914–1918
- Verdunská medaile[7]
- Řád svatého Sávy, IV. třída
- Řád jugoslávské koruny, IV. třída
- Pamětní medaile mezinárodní federace starých bojovníků Fidac[8]
- Československý válečný kříž 1914–1918
- Československá medaile Vítězství
- Československá revoluční medaile
- Československý válečný kříž 1939,
- Československý válečný kříž 1939, udělen podruhé
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá medaile za zásluhy, I. stupeň
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Francouzsko-československá pamětní medaile města Darney[9]
- Hvězda 1939–1945[10]
- Medaile Za obranu[11]
- Válečná medaile 1939–1945[12]
- Africká hvězda[13]
- Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třída, udělen 1992
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu
- Vratislav Preclík: O téměř neznámém Masarykově legionáři, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben – červen 2019, roč. XXVII. čís. 126. ISSN 1210-1648, str. 15 – 17
- http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/muzeum-zabreh/
- Přísně tajné vraždy: Bolest plukovníka Lukase [online]. Česká televize, 2010-03-02 [cit. 2013-12-13]. Dostupné online.
- Kvůli autu zabili komunisté důstojníka [online]. iDnes.cz, 2006-03-21 [cit. 2013-12-13]. Dostupné online.
- Archivovaná kopie. www.hrad.cz [online]. [cit. 2006-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-02.
- Válka cz., Verdunská medaile
- Válka cz., Pamětní medaile mezinárodní federace starých bojovníků FIDAC
- Válka cz., Francouzsko-československá pamětní medaile města Darney
- Válka cz., Hvězda 1939-1945
- Válka cz., Medaile Za obranu
- Válka cz., Válečná medaile 1939-1945
- Válka cz., Africká hvězda
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Lukas na Wikimedia Commons
- Osoba Karel Lukas ve Wikicitátech
- Stručný životopis na stránce o významných severomoravských rodácích
- Kvůli autu zabili komunisté důstojníka – článek na idnes.cz
- Securitas imperii
- Životopis Karla Lukase[nedostupný zdroj] ve sborníku Securitas Imperii 12.
- E. Stehlík (2001) Major General Karel Lukas (16. 2. 1897-19. 5. 1949) – Historie a vojenství, 4, Vojenský historický ústav, Praha.
- Karel Lukas - Heliodor Píka – video z cyklu České televize Historický magazín
- (anglicky) Major General Karel Lukas: The first victim of the Communist purges of 1948
- Válka cz., Karel Lukas