Karel Lukas
Karel Lukas (16. února 1897 Brníčko u Zábřeha[1] – 19. května 1949 Praha-Pankrác) byl účastník odboje proti Rakousku-Uhersku za první světové války a zahraničního československého protinacistického odboje za druhé světové války. Oběť totalitního komunistického režimu.
genmjr. Karel Lukas | |
---|---|
![]() | |
Narození | 16. února 1897 Brníčko ![]() |
Úmrtí | 19. květen 1949 zavražděn příslušníky StB (ve věku 52 let) Praha-Pankrác ![]() |
Národnost | Češi |
Povolání | voják a legionář |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

.jpg.webp)
Biografie
Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku u Zábřeha, v rodině hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se učil v místní dvoutřídce, v letech 1907 až 1915 navštěvoval gymnázium v Zábřehu. V červnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na učitelském ústavu.
15. října 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zeměbraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Při první příležitosti, v červnu 1916, přeběhl k Rusům. Prošel několika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do československých legií. V listopadu se přesouvá do Francie,[2] kde působí jako voják 21. československého střeleckého pluku na několika místech, mimo jiné u Terronu. Začátkem roku 1919 se vrátil domů.
Od roku 1939 působil v odbojové organizaci Obrana národa.
Jako vojenský atašé československé exilové vlády se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil bitvy u El Alameinu kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě.
Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik Václava Hollara. Sbírku věnoval v roce 1947 městu Zábřehu. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy.[3] Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku.
Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel.
Roku 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obviněn z velezrady, nezákonně uvězněn a umučen ve vězení na Pankráci. Důvodem jeho zatčení se stal jeho západní vůz značky Packard, který si přivezl z USA a také západní zboží (alkohol, cigarety, nylonky, čokoláda), které se nacházelo v jeho bytě a svědčilo o nadstandardních vztazích s protivníkem v době vyhrocené studené války. Toto zboží prý příslušníci StB chtěli pro sebe. Byl obviněn, že v dotyčném vozu Packard údajně pomohl k útěku brigádnímu generálu Aloisi Liškovi. Příslušníci tajné policie po jeho zatčení chodili pravidelně do jeho bytu a všechny věci postupně rabovali.
2. května byl Lukas při jednom výslechu brutálně zmlácen šesti příslušníky Státní bezpečnosti. Vyšetřovatelé mu způsobili rozsáhlá zranění v oblasti žaludku, ledvin i hlavy. Měl také rozdrcenou patní kost, strhané nehty na nohou a rozbitá chodidla. Zranění, které utrpěl za druhé světové války, se otevřelo. Podle výpovědí svědků byl Lukas údajně mučen také elektřinou. Jeho zdravotní stav už byl ale v půlce května vážný. Vězeňský lékař mu odmítl poskytnout pomoc a 19. května Lukas na následky zranění ve vězeňské nemocnici zemřel. Jeho pitvy se účastnil známý soudní lékař prof. MUDr. František Hájek, který byl však komunisty snadno vydíratelný, a tak za příčinu smrti uvedl edém plic. Bratr Karla Lukase, doktor Otto Lukas se však k bratrovu tělu dostal a uvedl, že jeho tělo bylo doslova poseto četnými podlitinami a tržnými ránami.[4][5] Pochovaný je na hřbitově v Praze-Bubenči. Za jeho smrt nebyl po roce 1989 nikdo trestně stíhán.
V dubnu 1950 mu komunistický režim odňal čestné občanství města Zábřeh; to mu bylo 9. května 1990 opět navráceno.
29. srpna 1990 byl rozkazem prezidenta republiky Václava Havla povýšen na generálmajora in memoriam; k tomu dále roku 1992 obdržel řád Milana Rastislava Štefánika.[6]
Vyznamenání
Řád čestné legie, V. třída – rytíř
Válečný kříž 1914–1918
Verdunská medaile[7]
Řád svatého Sávy, IV. třída
Řád jugoslávské koruny, IV. třída
- Pamětní medaile mezinárodní federace starých bojovníků Fidac[8]
Československý válečný kříž 1914–1918
Československá medaile Vítězství
Československá revoluční medaile
Československý válečný kříž 1939,
Československý válečný kříž 1939, udělen podruhé
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile za zásluhy, I. stupeň
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Francouzsko-československá pamětní medaile města Darney[9]
Hvězda 1939–1945[10]
Medaile Za obranu[11]
Válečná medaile 1939–1945[12]
Africká hvězda[13]
Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třída, udělen 1992
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu
- Vratislav Preclík: O téměř neznámém Masarykově legionáři, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben – červen 2019, roč. XXVII. čís. 126. ISSN 1210-1648, str. 15 – 17
- http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/muzeum-zabreh/
- Přísně tajné vraždy: Bolest plukovníka Lukase [online]. Česká televize, 2010-03-02 [cit. 2013-12-13]. Dostupné online.
- Kvůli autu zabili komunisté důstojníka [online]. iDnes.cz, 2006-03-21 [cit. 2013-12-13]. Dostupné online.
- Archivovaná kopie. www.hrad.cz [online]. [cit. 2006-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-02.
- Válka cz., Verdunská medaile
- Válka cz., Pamětní medaile mezinárodní federace starých bojovníků FIDAC
- Válka cz., Francouzsko-československá pamětní medaile města Darney
- Válka cz., Hvězda 1939-1945
- Válka cz., Medaile Za obranu
- Válka cz., Válečná medaile 1939-1945
- Válka cz., Africká hvězda
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Lukas na Wikimedia Commons
Osoba Karel Lukas ve Wikicitátech
- Stručný životopis na stránce o významných severomoravských rodácích
- Kvůli autu zabili komunisté důstojníka – článek na idnes.cz
- Securitas imperii
- Životopis Karla Lukase[nedostupný zdroj] ve sborníku Securitas Imperii 12.
- E. Stehlík (2001) Major General Karel Lukas (16. 2. 1897-19. 5. 1949) – Historie a vojenství, 4, Vojenský historický ústav, Praha.
- Karel Lukas - Heliodor Píka – video z cyklu České televize Historický magazín
- (anglicky) Major General Karel Lukas: The first victim of the Communist purges of 1948
- Válka cz., Karel Lukas