Alois Liška

Arm. gen. Alois Liška, CBE, DSO[1] (20. listopadu 1895, Záborčí, Rakousko-Uhersko7. února 1977, Londýn, Spojené království) byl československý generál.

Alois Liška
Narození20. listopadu 1895
Záborčí, České království, Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. února 1977 (ve věku 81 let)
Londýn, Anglie, Spojené království
Civilní činnostúředník u dráhy, administrativní ředitel Language Tuition Centre na Oxford Street, funkcionář Sokola a Čs. obce legionářské v exilu
Vojenská kariéra
Hodnostarmádní generál
Doba služby1915 - 1948
SloužilRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Československo Československo
Československé státní zřízení v exilu
SložkaRakousko-uherská armáda (1915-1916)
Československé legie (1916-1920)
Československá armáda (1920-1948)
Jednotkac. k. zeměbranecký pluk č. 10
1. čs. dělostřelecký division
1. čs. lehký dělostřelecký pluk
VelelII. oddíl/dělostřelecký pluk 51
Dělostřelecký pluk 51
Dělostřelectvo 1. rychlé divize (1938)
Krajské velitelství Obrany národa Mladá Boleslav
Dělostřelecký pluk 1
Dělostřelecký oddíl 1
Dělostřelecký pluk 1
Československá samostatná obrněná brigáda
Vysoká škola válečná
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
Bitvyobléhání Dunkerque (1944)
Vyznamenání Československý válečný kříž 1914–1918
Československá revoluční medaile
Československá medaile Vítězství
Československý válečný kříž 1939
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile za zásluhy I. stupně
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Řád Milana Rastislava Štefánika 3. tř. (i. m.)
komandér Řádu britského impéria
Řád za vynikající službu
Hvězda 1939–1945
komandér Legion of Merit
důstojník řádu Čestné legie
Francouzský válečný kříž 1939-1945
Kříž svatého Jiří 4. stupně
multimediální obsah na Commons

V roce 1915 během první světové války byl odveden do rakousko-uherské armády a nasazen na válečná bojiště. V roce 1916 přeběhl k ruské armádě, kde čekal v zajateckém táboře, aby se posléze připojil ke vznikajícím československým legiím, kde byl zařazen k dělostřelectvu. Na podzim roku 1920 se s posledním transportem ruských legionářů vrací již do samostatné Československé republiky. Jako důstojník z povolání sloužil u Dělostřeleckého pluku 51 ve Brandýse nad Labem, kde dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem tohoto útvaru. Při mobilizaci v září 1938 byl pro své vysoké kvality jmenován velitelem dělostřelectva 1. rychlé divize. Zde jej zastihla mnichovská dohoda a později i okupace německými vojsky. Z tohoto důvodu v roce 1940 z vlasti odešel. Při bojích ve Francii byl jmenován velitelem 1. dělostřeleckého pluku, po kapitulaci francouzské vlády však byl nucen stejně jako ostatní opustit kontinentální Evropu a přeplavit se do Spojeného království, kde velel dělostřelectvu v rámci 1. čs. smíšené brigády a od 21. března 1943 celé 1. československé samostatné obrněné brigádě. Dne 30. července 1943 byl povýšen do hodnosti brigádního generála.[2]

Mezi jeho velké akce patřilo obléhání Dunkerque v roce 1944.

Po válce byl povýšen na divizního (1. 6. 1945) a poté armádního generála (1. 4. 1946)[2] a zastával funkci velitele Vysoké školy válečné v Praze.

Po únoru 1948 byl perzekvován komunistickým režimem stejně jako většina mužů sloužících na západní frontě. Tentýž rok 1948 opouští rodinu i vlast potřetí a odjíždí do Londýna. V nepřítomnosti byl degradován na vojína v záloze. Rehabilitován byl až posmrtně po listopadu 1989 kdy mu byla vrácena hodnost armádního generála.

V roce 1990 mu město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav udělilo Čestné občanství.[3] V roce 2010 proběhly ve francouzském městě Dunkerque oslavy 65. výročí osvobození a při této příležitosti byla jedna z ulic města pojmenována po Aloisi Liškovi.[4]

Útěk Aloise Lišky z Československa před komunistickým režimem

Pamětní deska ve Staré Boleslavi

K politickým čistkám v československé armádě došlo ihned po komunistickém převratu v únoru 1948. 29. února 1948 byl zaslán dopis podepsaný Alexejem Čepičkou, v němž jsou vysloveny požadavky na odchod některých generálů z činné služby. Mezi nimi byl i generál Alois Liška.[5] Jak plyne z rozhovoru s vnukem Aloise Lišky panem Miroslavem Pelikánem, po zatčení generála Heliodora Píky v květnu 1948 měl být dalším na řadě právě Alois Liška.[6] V tomto rozhovoru se zmiňuje, že Alois Liška se ztratil z dohledu StB při pobytu v lázních Houštka a byl odvezen na kbelské letiště, odkud v den zvolení Klementa Gottwalda presidentem odletěl do Velké Británie. Podle jiného zdroje skutečně generál Alois Liška utekl v letadle Dakota DC3 (C47) dne 14. června 1948 asi v 1 hodinu ráno.[7] To potvrzuje i syn Ervína Syptáka, bývalého majitele pražské restaurace v pasáži Černá růže, který s rodinou cestoval v letadle spolu s Aloisem Liškou, plukovníkem Hugo Hrbáčkem, letcem RAF Karlem Šťastným a dalšími.[8][9] Letadlo pak podle těchto vzpomínek Ivo Syptáka nemělo dostatek paliva, přistálo proto na prvním nejbližším letišti v Anglii, v Manstonu. Generál Alois Liška tak zachránil holý život, svoji milovanou vlast ale už nikdy nemohl spatřit. Tři roky před svou smrtí napsal příteli Ing. Vlčkovi: „Každý kámen, každý strom na Záborčí bych políbil, kdybych se tam mohl vrátit.“[10]

Reference

  1. Catalogue description Recommendation for Award for Liska, Alois Rank: Major General Regiment: .... [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  2. STEHLÍK, Eduard. LIŠKA Alois. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 174–175.
  3. Brandysko.cz: Čestná občanství a ceny
  4. Archivovaná kopie. www.acr.army.cz [online]. [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24.
  5. http://www.vhu.cz/politicke-cistky-v-armade-po-unoru-1948
  6. Archivovaná kopie. www.novinyprostor.cz [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-10.
  7. https://fcafa.com/2011/02/13/they-flew-to-freedom-1948
  8. http://soc.nidv.cz/data/2005/16-1.pdf strana 14
  9. http://www.neviditelneobeti.cz/soubory/HODBO%C4%8E,%20J.%3B%20GOLL,%20J.%3B%20ULVR,%20V.%20(2006).%20Neviditeln%C3%A9%20ob%C4%9Bti%20komunismu%20v%20zemi%20javor%C5%AF.%20Liberec_%20Gymn%C3%A1zium%20F.%20X.%20%C5%A0aldy_0.pdf strana 97
  10. http://rotanazdar.cz/?p=1670&lang=cs

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.