Karel, vévoda Parmský

Princ Karel Bourbonsko-Parmský[1] (27. ledna 1970) je současná hlava nevládnoucího rodu Bourbonsko-Parmských, stejně tak jako člen nizozemské královské rodiny. Je uchazečem o zrušený trůn zaniklého Parmského vévodství. Kromě toho je některými považován za karlistického uchazeče o španělský trůn pod jménem Carlos Javier I. (česky: Karel Xavier I.).[2] V roce 2016 Karel pro španělský tisk uvedl, že zatímco (stejně jako jeho otec v roce 2005) „se nezřekne“ svých nároků na trůn, v jeho životě to „není prioritou“ a „nebude zpochybňovat“ legitimitu krále Filipa VI.[3]

Karel
Karel Xavier Bourbonsko-Parmský (2017)
Rodné jménoCarlos Xavier Bernardo Sixto Marie
Narození27. ledna 1970 (52 let)
Nijmegen, Nizozemsko
Alma materWesleyan University
Povoláníaristokrat
TitulVévoda z Parmy
Princ Bourbonsko Parmský
Období18. srpna 2010 - současnost
PředchůdceKarel Hugo
NásledovníkKarel, princ z Piacenzy
Nábož. vyznáníKatolická církev
ChoťAnnemarie Gualthérie van Weezel ​(svatba 2010)​
Partner(ka)Brigitte Klynstra
DětiPrinc Hugo Bourbonsko Parmský (nelegitimní)
Princezna Luisa, markýza z Castell'Arquato
Princezna Cecilia, hraběnka z Berceta
Karel, princ z Piacenzy
RodičeKarel Hugo, vévoda z Parmy a princezna Irene Nizozemská
RodBourbonsko-Parmští
PříbuzníJaime Bourbonsko-Parmský, Carolina, markýza ze Sala a Princess Margarita de Bourbon de Parme (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Karel se narodil v Nijmegenu v Nizozemsku jako nejstarší dítě vévody Karla Huga Parmského a princezny Irene Nizozemské. Má dvě mladší sestry, princeznu Margaritu a princeznu Carolinu, a mladšího bratra, prince Jaimeho. Karel strávil mládí v několika zemích, včetně Nizozemska, Španělska, Francie, Anglie a Spojených států. V roce 1981, když mu bylo jedenáct, se jeho rodiče rozvedli. Spolu se svou matkou a sourozenci se poté přestěhoval do Soestdijského paláce (Baarn) v Nizozemsku. V paláci žil několik let se svými prarodiči, královnou Juliánou Nizozemskou a princem Bernhardem Nizozemským.

Vzdělání a kariéra

Karel studoval politologii na Wesleyan University v Connecticutu a demografii a filozofii na Cambridge University v Anglii.

Po ukončení studií pracoval Karel pro společnost ABN AMRO v Amsterdamu, kde se podílel na přípravách na zavedení eura. Poté chvíli pracoval v Bruselu jako konzultant pro veřejné záležitosti ve společnosti European Public Policy Advisors (EPPA). Od roku 2007 se zabývá projekty týkajícími se udržitelnosti v obchodním světě.

Nizozemský královský rod

Karel je někdy přítomen při reprezentativních příležitostech týkajících se nizozemského královského rodu. Při zvláštních událostech královského rodu je pravidelně přítomen. Například byl jedním z organizátorů svatební oslavy prince Constantijna a princezny Laurentien.

Osobní život

Princ Karel s matkou princeznou Irene

Vztah s Brigitte Klynstrou a synem

Princ Karel měl vztah s Brigitte Klynstrou (*10. ledna 1959), nevlastní dcerou hraběte Adolpha Roderika van Rechterena Limpurga. Během tohoto vztahu zplodil syna:

  • Karel Hugo Roderik Sybren Klynstra (*20. ledna 1997, Nijmegen).

V prosinci 2015 zahájil tehdy 18letý Karel Klynstra právní řízení, ve kterém se pokusil změnit své příjmení na příjmení jeho biologického otce,[4] což by mu rovněž umožnilo používat titul „princ“. Vévoda z Parmy se proti tomu postavil na základě toho, že to bylo v rozporu s tradicemi rodu Bourbonsko-Parmských. Dne 9. března 2016 ministr bezpečnosti a spravedlnosti prohlásil, že žádost o příjmení je platná. Později téhož roku se soud v Haagu shodl s ministrem na prohlášení žaloby, podle nizozemského práva, za platnou.[5]

Podle rozsudku bude celé jméno Karla Huga znít „Zijne Koninklijke Hoogheid Karel Hugo Roderik Sybren prins de Bourbon de Parme“ (Jeho královská Výsost princ Karel Hugo Roderik Sybren Bourbonsko-Parmský); toto vstoupí v platnost až poté, co nizozemský král podepíše královský dekret. Podle tiskové zprávy Státní rady ze dne 28. února 2018 neznamená změna jména to, že Klynstra je nyní také členem královského rodu Bourbonsko-Parmských. To je soukromá záležitost samotné sněmovny a je to mimo jurisdikci nizozemského zákona o šlechtě.[6]

Manželství s Annemarie Gualthérie van Weezel

Dne 7. října 2009 bylo prostřednictvím osobního tajemníka jeho matky oznámeno, že se princ Karel ožení s Annemarie Cecilií Gualthérie van Weezel. Civilní sňatek se uskutečnil 12. června 2010 ve Wijk bij Duurstede. Náboženský sňatek se měl konat v opatství La Cambre v Ixelles dne 28. srpna, ale byl odložen kvůli nemoci jeho otce. Princ Karel Hugo zemřel krátce poté.

Annemarie (*18. prosince 1977, Haag) je dcerou Johana (Hansa) Stephana Leonarda Gualthérie van Weezela a Gerardy Gezine Jolande (Ank) de Visser. Její otec byl členem Sněmovny reprezentantů Nizozemska za Křesťanskodemokratickou stranu, nizozemským velvyslancem v Radě Evropy ve Štrasburku a velvyslancem v Lucemburku. Dědeček z otcovy strany Gualthérie van Weezel byl Jan Hans Gualthérie van Weezel, šéf policie v Haagu a během druhé světové války člen nizozemského odboje. Annemarie Gualthérie van Weezel navštěvovala střední školu ve Štrasburku a získala titul Master of Laws na univerzitě v Utrechtu. Následně absolvovala postgraduální studium žurnalistiky v rozhlase a televizi na univerzitě v Groningenu. Gualthérie van Weezel pracuje jako parlamentní novinářka v Haagu a Bruselu pro nizozemský veřejnoprávní kanál NOS. V Bruselu se poprvé setkala s princem Karlem.

Dne 2. srpna 2010 vyšlo najevo, že zdraví jeho otce, vévody z Parmy, se rychle zhoršuje kvůli rakovině. V důsledku toho došlo ke zpoždění církevní svatby prince Karla a jeho snoubenky. V závěrečném oznámení o svém stavu vévoda potvrdil Karla jako další hlavu rodu Bourbonsko-Parmských.[7] Otec prince Karla zemřel 18. srpna 2010 ve španělské Barceloně ve věku 80 let; Karel se následně stal další hlavou rodu Bourbonsko-Parmských.

Nový vévoda z Parmy a Annemarie se vzali 20. listopadu 2010 v opatství La Cambre.[8] Společně mají dvě dcery a syna:

  • Její královská Výsost princezna Luisa Irene Constance Anna Maria Bourbonsko-Parmská, markýza z Castell'Arquato (*9. května 2012, Haag);
  • Její královská Výsost princezna Cecilia Maria Johanna Beatrix Bourbonsko-Parmská, hraběnka z Berceta (*17. října 2013, Haag);
  • Jeho královská Výsost princ Karel Enrique Leonard Bourbonsko-Parmský, princ z Piacenzy (*24. dubna 2016, Haag).

V roce 2016 při křtu prince Karla Enriqueho udělil princ Karel svému synovi titul „Principe di Piacenza“ (princ z Piacenzy), což je tradiční titul přidělovaný korunnímu princi z rodu Bourbonsko-Parmských, pokračovateli dynastie a budoucímu vévodovi z Parmy a Piacenzy.[9]

Tituly, oslovení a vyznamenání

Tituly a oslovení

  • 2. září 1996 - 18. srpna 2010: Jeho královská Výsost princ z Piacenzy
  • 18. srpna 2010 - současnost: Jeho královská Výsost vévoda z Parmy a Piacenzy
    • Oficiálně v Nizozemsku: 15. května 1996 - současnost: Jeho královská Výsost princ Karel Bourbonsko-Parmský

Národní

  • Nizozemsko Nizozemsko
    • Příjemce inaugurační medaile krále Viléma-Alexandra
    • Příjemce svatební medaile 2002 (Kníže oranžský a slečna Máxima Zorreguieta)

Mezinárodní

Předkové

 
 
 
 
 
Vévoda Karel III. Parmský
 
 
Vévoda Robert I. Parmský
 
 
 
 
 
 
Luisa Marie Terezie z Artois
 
 
Princ Xavier Bourbonsko-Parmský
 
 
 
 
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
Infantka Marie Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Princezna Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
Vévoda Karel Hugo Parmský
 
 
 
 
 
 
Henri Bourbonsko-Bussetský
 
 
Hrabě Jiří Bourbonský Lignièreský
 
 
 
 
 
 
Adrienne Maillysko-Nesleská
 
 
Madeleine Bourbonsko-Bussetská
 
 
 
 
 
 
René de Kerret
 
 
Marie Jeanne Kerretsko-Quillienská
 
 
 
 
 
 
Marie Léonie Gautier
 
Vévoda Karel Parmský
 
 
 
 
 
Hrabě Ernest II. Lippsko-Biesterfeldský
 
 
Princ Bernhard Lippský
 
 
 
 
 
 
Hraběnka Karoline Wartenslebenská
 
 
Princ Bernhard Lipsko-Biesterfeldský
 
 
 
 
 
 
Baron Aschwin Sierstorpffsko-Crammský
 
 
Baronka Armgard Sierstorpffsko-Crammská
 
 
 
 
 
 
Baronka Hedvika Sierstorpffsko-Driburgská
 
 
Princezna Irene Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Velkovévoda Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Vévoda Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Princezna Marie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
Juliána Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Vilém III. Nizozemský
 
 
Vilemína Nizozemská
 
 
 
 
 
 
Emma Waldecko-Pyrmontská
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Carlos, Duke of Parma na anglické Wikipedii.

  1. LL.AA.RR. I Principi Carlos e Annemarie di Borbone Parma, Duchi di Parma e Piacenza. www.borboneparma.it [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online.
  2. PRESS, Europa. Nuevo pretendiente carlista a la corona de España. www.europapress.es [online]. 2011-05-05 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online.
  3. “Ser príncipe me ayuda a mejorar el bienestar común”. La Vanguardia [online]. 2016-10-10 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (španělsky)
  4. ThePostOnline [online]. 2015-12-24 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (nizozemsky)
  5. Claim buitenechtelijke zoon Carlos erkend. nos.nl [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (nizozemsky)
  6. STATE, Raad van. Hugo Klynstra krijgt achternaam De Bourbon de Parme en de titel 'prins'. Raad van State [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (nizozemsky)
  7. web.archive.org [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online.
  8. Princess Maxima attends the wedding of Prince Carlos de Bourbon de Parme and Annemarie Gualtherie van Weezel. HELLO! [online]. 2010-11-24 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
  9. In Duomo il battesimo del Principe Carlo Enrico - Gazzetta di Parma. web.archive.org [online]. 2017-10-08 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.