Kaple Narození svatého Jana Křtitele (Kamýk)

Kaple Narození sv. Jana Křtitele nad Kamýkem je kaple v lese na jižním úbočí vrchu Plešivec poblíž obce Kamýk.

Kaple Narození sv. Jana Křtitele
nad Kamýkem
Kaple Narození sv. Jana Křtitele
poblíž obce Kamýk
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
okresLitoměřice
ObecKamýk
Lokalitavrch Plešivec
Souřadnice50°33′48,8″ s. š., 14°5′8,72″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
Farnostu Všech svatých Litoměřice
Statusobecní kaple
Užívánípříležitostné o svátcích sv. Jana Křtitele
Současný majitelLesní společnost Litoměřice, a.s.
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1660
Další informace
Kód památky106269 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vchod do kaple

Původní kaple, která v těchto místech vznikla údajně roku 1551 byla dvojlodní, a v této kapli měl být pohřben Vilém Kamýcký z Kamýka, jehož náhrobek se nachází v kostele sv. Mikuláše ve Velkých Žernosekách. Tato původní kaple byla těžce poškozena v průběhu třicetileté války při tažení Švédů v roce 1640.

Současnou, šestibokou centrální stavbu, nechala roku 1660 vystavět Sylvie Kateřina markraběnka bádenská, která byla majitelkou panství Lovosice-Kamýk. Proto také z Lovosic vycházely pravidelné poutě, zahajované bohoslužbou v lovosickém farním kostele o šesté hodině ranní. Pouti do plešivecké kaple Narození sv. Jana Křtitele byly oblíbené a kaple při poutích údajně nepostačovala návalu poutníků. Poutníci tedy naslouchali kázání z venkovní kazatelny, umístěné u severozápadního rohu stavby.

V roce 1777 prodělala kaple opravu. Poutě do těchto míst přežily i josefínské reformy a rozdělení panství mezi dva majitele. Za pozoruhodné lze považovat i to, že se při poutích i v převážně německy mluvícím okolí udržovala tradice dvojjazyčných kázání hluboko do 19. století. Bylo to však způsobeno i tím, že v Lovosicích, na levém břehu Labe, zůstala vždy česká většina, zatímco pravý břeh Labe byl naopak téměř výhradně německy mluvící.

Poutě ustaly po vzniku nové státní hranice v roce 1938. Po II. světové válce nebyly ve významném rozsahu obnoveny až do roku 1989. Kaple postupně pustla a zcela byla zničena venkovní kazatelna, ze které zůstal stát šestiboký čedičový sloup. Kolem tohoto sloupu jsou rozsety další sporadické zbytky kazatelny. Objekt se dočkal opravy po roce 1990 zásluhou litoměřického městského děkana Karla Havelky, který také obnovil pouti v blízkosti slavnosti Narození sv. Jana Křtitele (24. června), které přetrvávají. Ke kapli vede na začátku 21. století obecní naučná stezka.

Architektura

Autor projektu kaple není znám, avšak kaple nese italské architektonické prvky. Kaple je půdorysu pravidelného šestihranu s dvěma pořadími oken, přičemž spodní okna jsou pravoúhlá a horní kulatá. Stavba má vysokou kupolovou střechou s lucernou. Nároží jsou armována v omítce. Uvnitř je patrná šestidílná kupole a pozdně barokní oltář, původně se dvěma sochami. Zevně na severním nároží kaple se nachází fragmenty kamenné kazatelny původně polygonálního půdorysu se čtyřmi reliéfními znaky renesančních a barokních tvarů opatřené letopočtem 1660 a 1777. Po opravě kaple v 90. letech 20. století byl na oltář umístěn oltářní obraz sv. Jana Křtitele od litoměřického malíře Arnolda Richtera († 2011).

Zasvěcení kaple

Zasvěcení kaple tajemství Narození sv. Jana Křtitele, namísto prostého označení kaple sv. Jana Křtitele, specifikuje katalog litoměřické diecéze.[1] Hypotézou pro zasvěcení Narození sv. Jana Křtitele může být, že v období josefinismu, kdy se kaple opravovala, bylo populární spíše než jednotlivým světcům, zasvěcovat sakrální stavby tajemstvím ze života Krista a svatých.

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 120.

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.