Plešivec (České středohoří, 509 m)

Vrch je neovulkanickým sukem na žíle olivinického bazaltu, kterou eroze vypreparovala z okolních santonských pískovců. Strmá úbočí jsou pokrytá kamennými moři a balvanovými haldami. Vyskytují se v nich ledové suťové jámy a drobné pseudokrasové jeskyně.[1]

Kaple Narození sv. Jana Křtitele

Vrch je většinou zalesněný, ale jeho jižní svah pokrývá rozsáhlé suťové pole.[2] Suťová pole složená z přibližně stejně velkých úlomků se také nazývají droliny. Vyskytují se na mnohých kopcích v této oblasti. V sopečném reliéfu Českého středohoří představuje Plešivec výrazný útvar budovaný žílou olivinického čediče, který se zde do roku 1945 těžil. V sutích na úpatí západního a severozápadního svahu, vznikly trvalé ledové jámy. V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění v dolní vanovité části suti nemůže proudit. V jámách se proto udržuje led a sníh do pozdního jara až počátku léta.[2] Ledové jámy na Plešivci patří k nejznámějším jevům toho druhu v Českém středohoří, jedná se však o jev známý z mnoha dalších míst. Pod vrcholem se nachází Ledová studánka se stálou teplotou vody od 5 do 7 °C.[3]

Na jižním svahu stojí barokní kaple svatého Jana Křtitele postavená roku 1660 kolem ní rostou staleté duby.

Lokalita je významným hnízdištěm vzácných druhů ptáků, především dravců a sov. Na úpatí rostou náletové dřeviny především akát. Na svazích rostou duby a habry, místy tyto porosty mají pralesovitý ráz. Na vrcholu se objevují i lípy. Z květin se svazích brzy z jara objevuje jaterník podléška a bledule jarní.

Chráněné území s rozlohou 32,65 ha bylo na Plešivci vyhlášeno 14. října 1966. Důvodem byla ochrana suťových polí se systémem cirkulace vzduchu s trvalými ledovými jámami a ventarolami, na jejichž stabilizaci se podílejí výjimečné exempláře lip.[4]

Z vrcholu se otevírá pohled do širokého okolí, západně na tok Labe a vrch Lovoš, na jihu je vidět obec Miřejovice dále Litoměřice a zřícenina hradu Kamýk s okolním Hazmburkem a Košťálovem.