Kaple Narození Panny Marie (Borovy)

Kaple Narození Panny Marie je hodnotná[1] venkovská klasicistní mešní kaple ve vesnici Borovy v okrese Plzeň-jih. Pro kapli zasvěcenou svátku Narození Panny Marie[2] je charakteristické ojedinělé členění průčelí portikem.[1] Kaple náleží pod římskokatolickou farnost Merklín vikariátu Plzeň-jih v plzeňské diecézi, pravidelné bohoslužby se v ní nekonají.[3] Kaple je od roku 1964 chráněnou kulturní památkou České republiky.[4][5]

Kaple Narození Panny Marie
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice49°31′27,89″ s. š., 13°17′57,41″ v. d.
Další informace
Kód památky27061/4-2764 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umístění

Kaple Narození Panny Marie byla vystavěna na jihozápadním okraj vsi, pro rozvoj vesnice se v současnosti nachází přibližně ve středu jejího intravilánu, v nadmořské výšce 364 m. Společně s památnou Borovskou lípou stojí v těsném trojúhelníku, který je vymezen na východě silnicí I/27 z Plzně do Klatov, na jihu korytem Borovského potoka a na severozápadě místní komunikací vedoucí do jihozápadní části vsi. Několik desítek metrů od kaple na západ prochází také Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda.

Historie

Původní kapli na dnešním místě nechal roku 1703 vystavět Martin Falout.[6] Podle kroniky písmáka Tomáše Vovese přišel Martin Falout z Bavorska a na své cestě v Borovech těžce onemocněl.[2][7] Jako nemocný v horečkách slíbil, že pokud se uzdraví, postaví v Borovech kapli. Uzdravil se a svůj slib splnil postavením malé dřevěné kapličky.[7][2] Stránky obce Borovy však uvádí jinou verzi, podle které byla kaple vystavěna ve stejném roce nákladem vikáře Jana Tiebla a mnoha dalších dárců.[8]

Do dřevěné kaple umístil Martin Falout sochu Panny Marie,[6][7] která byla údajně vytvořená dle sochy pořízené biskupem Schaffgotschem do kostela svatého Jana Křtitele ve Vřeskovicích.[2] Socha byla doplněna latinským nápisem, který by se do češtiny přeložil takto: „Ty, jenž tudy jdeš, poklekni a Zdrávas Maria řekni.“[7] Za sochou přezdívanou Panna Maria Borovská začali chodit místní, neboť věřili, že přímluva v nemoci od borovské Madony je jistá.[7] Později se přidali lidé z okolí a brzy ke kapli hojně putovali věřící,[6] zvláště od poloviny 18. století, uváděni jsou i poutníci z Bavorska[9] a zastavovali zde i formani.[2] Vděční prosebníci pořídili Panně Marii s Jezulátkem zlatem vyšívané šaty a korunovali ji korunkou s drahokamy.[9] Z jejich darů byla kaple vystavěna z cihel,[7] v roce 1764 omítnuta zvenku i uvnitř.[6][2] K této původní kapli byla v roce 1768 na východní straně přistavěna předsíň, v níž se na kapli prvně objevily čtyři sloupy.[6][2]

Chatrná dřevěná kaple však nedokázala zastavit zloděje, který sošku ukradl, sebral její roucho a samotnou sochu zahodil do řeky. Doplavala ke stavidlům mlýnského náhonu, kde ji našel mlynář. Když se pobouření obyvatel Borov uklidnilo, vybrali Borovští mezi sebou peníze a vystavěli novou kapličku. Nového roucha a korunky se dočkala i socha.[9]

Soudobá podoba kaple pochází z roku 1834, kdy byla kaple zcela přestavěna.[2][1][6] Nově vysvěcena byla 8. září 1835[1][6] vikářem Janem Augustem Bieblem, který v ní sloužil první mši svatou.[2] V roce 1840 (podle historie obce až v roce 1847[8]) získala kaple řádnou mešní licenci, což podpořilo slávu kaple. K ní pak putovala procesí, nejčastěji 8. září,[8] a to z Přeštic, Lukavice, Nezdic, Horšic, Kbela, Předslavi, Klatov, Chudenic, Merklína, Vřeskovic a Dnešic, připojili se i němečtí obyvatelé Černotína a Přestavlk.[2] Procesí k borovské kapli provázel zpěv i hudba, v Borovech byla všechna procesí vítána a později vyprovázena.[2][10] Kázání k procesím se obvykle odehrálo venku pod lípami.[10]

Interiér byl přemalován v roce 1941[6] přičiněním děkana Smetany.[2] Díky darům obyvatel Borov se kaple dočkala výrazné opravy v roce 1955.[6] V roce 1960 byla v menším rozsahu poškozena ohněm.[2] Poslední větší oprava zahrnující i osazení nové věžičky proběhla v letech 1999–2000.[7]

V 90. letech 20. století byla obnovena tradice procesí jako součást poutní slavnosti Narození Panny Marie Borovské.[11][12] Procesí vychází např. od borovského Prokopova mlýna a směřuje ke kapli.[12][11] Procesí samotného se účastní okolo 150 lidí, nejvíce atraktivní jsou desítky družiček v bílých šatech, mnoho dalších diváků přihlíží či čeká u kaple.[11][13]

Popis

Exteriér

Klasicistní, přesněji empírová kaple je vystavěna na obdélném půdorysu s neodsazeným trojbokým závěrem.[6] Průčelí dominuje otevřený portikus v celé šíří kaple, ve kterém čtyři toskánské sloupy nesou stlačené obloučky, římsu a štít.[6] Průčelí je ukončeno nízkým trojúhelníkovým štítem s nezdobeným tympanonem.[6] Průčelí vlastní kaple prolamuje v její hlavní ose umístěný obdélný hlavní vchod s půlkruhovým nadpražním nástavcem. Hlavní vchod je osazen dvoukřídlými dveřmi s prosklenými poli. Motiv toskánského řádu se opakuje v podobě nárožních polosloupů, které rámují průčelí vlastní kaple.[1] Boční vchod je umístěn v pravé stěně kaple, jeho vzhled včetně světlíku odpovídá hlavnímu vchodu,[1] osazené dveře se však liší. V levé stěně je umístěno obdélné okno s půlkruhovým zakončením, stejnou podobu mají i dvě okna v bočních stěnách presbytáře.[1] Nároží presbytáře jsou zvýrazněna pilastry, zadní stěna má naznačené okno umístěním odpovídající ostatním.

Sedlová střecha navazuje na štít hlavního průčelí.[1] Je krytá taškami bobrovkami a na jejích obou stranách jsou umístěny malé vikýře ve tvaru volského oka.[1] V zadní části střechy nad kněžištěm je na hřebenu umístěna šestiboká zvonice s oplechovanou jehlancovou věžičkou.[1] Věžička zvonice vrcholí kovovým latinským křížem, jehož křížení je nahrazeno mariánským monogramem MARIA v kruhu se svatozáří.

Interiér

Předsíň je dlážděna keramickou dlažbou s hrubým povrchem, nad jejím rovným stropem je umístěna kruchta.[6][1] Nad lodí je placková klenba.[6] Kněžiště je odděleno půlkruhovým vítězným obloukem na pilastrech.[1] Samotné kněžiště je zakončeno trojbokým závěrem s valenou klenbou se štukovými žebry a trojúhelníkovými výsečemi.[6][1] Stěny a strop jsou zdobeny malbami, na levé straně ve štukovém zrcadle.[1] V Soupisu památek z roku 1907 je uváděn barokní oltář se sochou Panny Marie a sochami sv. Barbory a sv. Kateřiny po stranách.[14]

Zvony

Soupis památek z roku 1907 zmiňuje ve věžičce dva zvony:

  • Větší z roku 1851, který odlil plzeňský zvonař Václav Perner.
  • Menší z roku 1761 s průměrem 32 cm a výškou 25 cm. Jeho plášť byl ozdoben plaketkou s Pannou Marií a další plaketkou snad věnovanou svatému Jakubovi. Pod ornamentálním páskem je nápis OBECZ BOROWSKA DALA MNIE LITI LETHA PANIE a pod ním I • G • K – 1761.[14]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. kaple Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
  2. KOKAISL, Petr; KOKAISLOVÁ, Pavla. Kostely a kaple v klatovském okrese. 2. díl, Bývalé politické okresy Domažlice, Přeštice, Strakonice a Sušice. Praha: Nostalgie, 2013. 457 s. ISBN 9788090536579, ISBN 8090536573. OCLC 872338598 S. 38.
  3. kaple Narození Panny Marie, Borovy - Plzeňská diecéze. www.bip.cz [online]. Biskupství plzeňské [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-04]. Identifikátor záznamu 1000138283 : kaple. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  5. Právní ochrana kaple Narození Panny Marie - Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
  6. Kaple Narození Panny Marie v Borovech - Borovy - Okres Plzeň-jih. PamátkoPin.cz - informační portál s mapou kulturních památek Plzeňského kraje [online]. FPE ZČU [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
  7. Redakce. Výpravy zpět aneb co se kdysi psalo 162. Klatovský deník [online]. 2013-02-24 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
  8. Historie obce [online]. Obec Borovy [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
  9. ČESAL, Aleš. Před branou Šumavy a Českého lesa. Praha: Regia, 2007. 207 s. ISBN 9788087866269, ISBN 8087866266. OCLC 972610483
  10. Šumavská galerie : kaple Narození Panny Marie, Borovy. Šumava.cz [online]. Šumava.cz [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
  11. LOUDOVÁ, Daniela. OBRAZEM: Borovami šlo procesí s družičkami. Klatovský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2011-09-12 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
  12. KILIÁN, Milan. Na Klatovsko se vracejí dávná procesí. Klatovský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2016-09-07 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
  13. KILIÁN, Milan. OBRAZEM: Borovy prošlo procesí s družičkami. Klatovský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s.,, 2013-09-10 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
  14. Borovy – Mešní kaple. In: HOSTAŠ, Karel; VANĚK, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku 19. století, ročník 25. Politický okres přeštický (1907). Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. Dostupné online. S. 4.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.