Kakao

Kakaovníky pocházejí zřejmě z Jižní Ameriky, kde rostly na úbočí And v povodí řek Amazonky a Orinoco. Do Mezoameriky byly dopraveny starověkou Mayskou civilizací a později rozšířeny na území Mexika Toltéky a Aztéky. Mexičtí Indiáni nazývali kakaovník cacauatl, odtud tedy pochází současné pojmenování.

Kakao bylo v předkolumbovské střední Americe velmi důležitou komoditou. Španělské kroniky dobývání Mexika Hernánem Cortézem udávají, že na slavnostní tabuli Moctezumy II., vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než čokolády, podávané ve zlatých pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována vanilkou a kořením, podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro šlechtice jeho dvora.

Do Evropy čokoládu přivezli Španělé a ta se rychle (již v 16. století) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti Zadní Indie a Španělské východní Indie (především na Filipíny). Kakaové boby pronikly dokonce i do alchymie, kde se staly známými pod jménem černé zrno. Kakaovník byl systematicky pojmenován až v 18. století švédským přírodovědcem Carlem Linné, který jej nazval Theobroma cacao. (Theobroma znamená „potrava bohů“.)

Posklizňové zpracování:

• otevření plodů, oddělení bobů se zbytky dužniny
• fermentace zbytků dužniny 2–8 dnů
• sušení

Průmyslové zpracování kakaových bobů

• čištění a třídění suroviny
• alkalizace
• pražení při 100–130 °C po dobu 20–120 min
• drcení a mletí
• oddělení tuku[1]

Nejjednodušším užitím je příprava kakaa (kakaového nápoje), který vzniká smícháním kakaového prášku, mléka a cukru a přivedením do varu.[2] Kakaový prášek se přidává do různých dalších potravin, zejména do moučníků. Z kakaa se vyrábějí i různé instantní nápoje, u kterých je však nutno si dávat pozor na jejich kvalitu, protože mnohdy obsahují velké množství cukru a jen minimum kakaa.[3] Nejdůležitější pochutinou s obsahem kakaa je čokoláda.

Světová produkce

Hlavní pěstitelské oblasti se od 20. století přesunuly ze Střední Ameriky do Afriky, zemí s největší produkcí kakaa na světě je západoafrické Pobřeží slonoviny, kde se vypěstuje 39 % světové produkce (2017).

Produkce kakaových bobů – 2017
Stát	(v tunách)
Pobřeží slonoviny	2 034 000
Ghana	883 652
Indonésie	659 776
Nigérie	328 263
Kamerun	295 028
Brazílie	235 809
Ekvádor	205 955
Svět	5 201 108
Zdroj: FAOSTAT Organizace spojených národů[4]

Celková pěstební plocha na světě činila přibližně 11,7 milionu hektarů. Průměrný hektarový výnos byl asi 443 kg/ha.

Podle FAO bylo v roce 2017 po celém světě sklizeno 5,2 milionu tun kakaových bobů. Deset největších producentů kakaových bobů na světě sklidilo v roce 2017 94,4 % z celkového množství.

Průměrná spotřeba vody k produkci kilogramu kakaa se pohybuje kolem 27 000 litrů.[5]

Kakao je komoditní surovinou stejně jako např. kukuřice, měď nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.