Moctezuma II.

Moctezuma II. (správně nazývaný Moctezuma II. – ‚Montezuma‘ je variantní anglická transkripce, jež se někdy do češtiny nepodloženě přebírá, nahuatl: Motecuhzoma Xocoyotzin; * kol. 1465; † 30. června 1520 v Tenochtitlánu, Mexiko) byl aztécký panovník, který vládl od roku 1502 do roku 1520.

Moctezuma II.
Narození1466
Tenochtitlán
Úmrtí29. června 1520 (ve věku 53–54 let)
Tenochtitlán
Povolánípolitik
PředchůdceAhuitzotl
NásledovníkCuitláhuac
Nábož. vyznáníAztec religion
ChoťTeotlalco
Tlapalizquixochtzin
DětiMaría Xipaguazin Moctezuma
Tecuichpotzin
Chimalpopoca
Tlaltecatzin
RodičeAxayacatl a Axcatlxochitl-Xochiquetzal
RodTlatoani
PříbuzníCuitláhuac a Tezozomoctli Acolnahuacatl (sourozenci)
Leonor Cortés Moctezuma (vnučka)
FunkceTlatoani (1502–1520)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Moctezumův portrét v Mendozově kodexu

Vláda

Moctezumův palác z Mendózova kodexu

Když v roce 1502 usedl na aztécký trůn, bylo mu kolem pětatřiceti let. V aztécké říši v té době žilo okolo 11 miliónů obyvatel. Jeho říše však nebyla ničím jiným než volným svazem městských států, kde centrum požadovalo od poddaných daně, ale jen zřídka jim poskytovalo ochranu nebo pomoc. Za Moctezumy II. byla politická moc soustředěna v rukou vládnoucí třídy, rodové šlechty, na špičce sociální pyramidy stál pak Moctezuma, který byl jako nejvyšší náčelník a velekněz politickým i náboženským vůdcem. Jeho moc nebyla dědičná, jak se domnívali Španělé. Nejvyššího náčelníka volila rada, která ho mohla také sesadit. Moctezuma, který pocházel z královského rodu, byl už před svým zvolením generálem a veleknězem. Protože hrálo kněžstvo v politickém životě Aztéků značnou roli, byla právě tato funkce rozhodující pro Moctezumovo zvolení nejvyšším náčelníkem. Staré aztécké kroniky ho popisují jako "učence, astronoma, filosofa, zručného umělce".

Aztécký stát byl neustále ve válce. Během prvních šestnácti let Moctezumovy vlády docházelo stále k povstáním, protože se jedna provincie po druhé snažily vymanit z nadvlády Aztéků. Nejvyšší náčelník se sám ale o státní záležitosti moc nestaral. Stáhl se do ústraní, aby se mohl zcela věnovat náboženským povinnostem. Tak se pomalu stával jakýmsi polobohem, což se projevovalo dokonce i při jeho stolování. Podávali mu přes třicet různých mís. Krocany, křepelky, zvěřinu, holuby a zajíce. Jedním z jeho oblíbených jídel byly čerstvé ryby ulovené v Mexickém zálivu vzdáleném přes 300 kilometrů, odkud je přes horské průsmyky přivezli spěšní poslové. Krásné mladé služebnice mu podávaly misky s vodou, aby si mohl mezi jednotlivými chody omýt ruce, a stavěly před stůl dřevěnou zástěnu, aby ho nikdo neviděl, když jedl či pil ze zlatých pohárů.

Španěl Cervantes de Salazer napsal: "Pro svůj lid byl Moctezuma vznešeným veličenstvem. Mimo několika velmožů královské krve mu nesměl nikdo pohlédnout do tváře, nebo být v jeho přítomnosti obutý, anebo se posadit. Ze svého pokoje vycházel téměř výhradně ke stolování, přijímal jen málo návštěvníků a většinu státních záležitostí přenechával členům své rady. Dokonce i ti s ním jednali pomocí prostředníků. K obětem u chrámu boha Huitzilopochtliho, při nichž projevoval velkou zbožnost, přicházel po vlastní cestě, zachovával si odstup od ostatních kněží a vracel se sklíčený, hluboce zamyšlený a mlčenlivý."

Moctezuma v umění

Postava Moctezumy se stala námětem mnoha uměleckých zpracování.

Moctezuma jinde

  • Cuauhtémoc Moctezuma je pivovar v Monterrey, patřící do skupiny Heineken. Pojmenován je po Moctezumovi II. a jeho synovci Cuauhtémocovi.
  • Po Moctezumovi II. („Montezumovi“) bylo pojmenováno několik rostlinných a živočišných druhů: křepel harlekýn (Cyrtonyx montezumae), rak montezumský (Cambarellus montezumae), borovice Montezumova (Pinus montezumae).
  • Montezumova pomsta je hovorové označení pro střevní potíže návštěvníků Mexika. Podle městské legendy jsou gringové trestáni průjmem odvetou za porážku Hernánem Cortésem ze 13. srpna 1521 a následné zotročení Aztéků.[1]

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.history.com [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-11.

Literatura

  • Seven Myths of the Spanish Conquest by Matthew Restall, Oxford University Press (2003) ISBN 0-19-516077-0
  • Hassig, Ross, Aztec Warfare: Imperial Expansion and Political Control; Norman: University of Oklahoma Press, 1988.
  • Lockhart, James, ed., tr. We People Here: Nahuatl Accounts of the Conquest of Mexico. University of California Press, 1993
  • John Ledy Phelan, The Millenian Kingdom of the Franciscans in the New World (1956)
  • Jose Luis Martínez, Gerónimo de Mendieta (1980), in Estudios de Cultura Nahuatl vol 14, UNAM, Mexico pp131-197
  • Townsend, Richard F. (2000) The Aztecs (revised edition), Thames and Hudson, New York.

Související články

Externí odkazy

Aztéčtí panovníci
Předchůdce:
Ahuitzotl
15021520
Moctezuma II.
Nástupce:
Cuitláhuac
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.