Kadaň (hrad)

Hrad v Kadani leží ve významné strategické poloze na rulové skále nad řekou Ohří. Opevnění středověkého města navazuje z obou stran přímo na hrad.[3][4]

Prvním známým purkrabím byl v letech 1277 až 1292 Albrecht ze Žeberka, vykonávající správu v Žateckém kraji.[5] Podle historických pramenů na hradě příležitostně pobýval Václav II. v letech 1295 a 1297, kdy se přímo v Kadani sešel s kurfiřtem Svaté říše římské Otou IV., aby se dohodli na společném postupu proti králi Adolfovi.

Další významnou událostí bylo také setkání Václava II. s Gutou Habsburskou na hradě. S ní se sice v roce 1285 oženil, ale až do roku 1287 žili odděleně. Součástí doprovodu Guty Habsburské byl i pražský biskup Tobiáš z Bechyně, který královnu doprovázel po celou cestu z Chebu do Kadaně a pak následně do Prahy.

Hrad byl sídlem samosprávy rozsáhlého kraje a v letech 1306–1312 dokonce územní jednotky zvané Kadaňská župa.

Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. zažilo město velký rozkvět, tento fakt se projevil i na stavební podobě hradu, který po velkém požáru prošel kompletní rekonstrukcí. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy a Kadaň navštívil hned dvakrát a to v letech 1367 a 1374.[6][3]

Kadaň se stala v roce 1422 hlavním sídlem křižácké výpravy a také sídlem velitele Fridricha Braniborského. V té době byl nenávratně poškozen raně gotický kastel a jako královské sídlo už hrad nikdy nesloužil.

Vstupní brána

Král Jiří z Poděbrad nechal roku 1467 obnovit zařízení hradu. Opravu prodělal hradní palác, věž, val a příkop. Dále byl k městu vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Roku 1504 nařídil Jan Hasištejnský z Lobkovic novou přestavbu hradu a od roku 1501 na něm sídlil novomanželský lobkovický pár. Kompletní rekonstrukce byla hotová až v roce 1504 a obsahovala nově osazená záclonová okna, nové sklípkové klenby, podobně jako ve františkánském klášteře. V té době stavba ztratila svůj původní raně gotický vzhled.[6]

Roku 1595 se objekt stal z rozhodnutí krále Rudolfa II. majetkem města. Největší škody utrpěl hrad během třicetileté války a to především během švédského obléhání, které hrad proměnilo na příštích téměř sto let v ruinu.[6]

Po požáru v roce 1746 byl hrad výnosem Marie Terezie přestavěn na kasárna. Bylo uvažováno o demolici severního křídla hradu a výstavbě nových obytných prostor pro armádu.[6] Hrad by tímto zásahem přišel o celou pozdně gotickou bránu a o celé severní křídlo včetně fragmentu severozápadní čtvercové věže.

Hrad a městské opevnění z nábřeží řeky Ohře

Jihozápadní nároží

Branská věž z nádvoří

V roce 1811 město opět vyhořelo, ani hradu se požár nevyhnul. Hradní areál byl poté obnoven v letech 1816–1818. V roce 1905 byla už schválena výstavba nového severního křídla nových kasáren. Na konci 19. století patřil hrad městu a armádnímu eráru[6].

Kadaňský hrad stal zhruba na třicet let depozitářem muzea, dokud nebyl po revoluci opraven a pronajímán nejrůznějším institucím a kulturně-sociálním zařízením (dům s pečovatelskou službou, městská knihovna, obřadní síň, galerie, vinotéka, restaurace).[3] Prostory hradní restaurace byly roku 2012 nahrazeny pobočkou městského muzea, kde byla otevřena stálá expozice zabývající se dějinami a stavebním vývojem hradu v kontextu dějin Kadaně. V prostoru, kde dříve sídlila galerie Karla Havlíčka, byl roku 2014 zřízen víceúčelový muzejní prostor, kde je možné si zkusit zahrát širokou škálu společenských her.[3]

Původní hrad typově patřil mezi středoevropské kastely. Stál na čtverhranném půdorysu se čtyřbokými věžemi v rozích. Mezi nimi s výjimkou východní strany postupně vznikla palácová křídla. Alespoň část místností v patrech zpřístupňoval arkádový ochoz.[6] Hrad byl opevněn i proti městu parkánem a příkopem. Během pozdně gotické přestavby byly zbořeny obě západní věže a parkán byl zastavěn budovou brány. Paláce byly nově zaklenuty a osvětleny okny.[2] Archeologické průzkumy odhalily základy dvou věží jižního křídla. Východní a západní průčelí se napojuje na opevnění města.[6]

Nad řekou stojí třípodlažní podsklepená tři křídla kasáren upravených za vlády Marie Terezie.[6] Z původního hradu se zachovala severovýchodní věž, která má nyní obnovenou valbovou střechu. Severní křídlo je dvoupodlažní a je prolomeno pozdně gotickou vstupní branou.

Podél jižního křídla vede vstup na procházkovou trasu po městském hradebním okruhu. Průčelí všech křídel hradu je v současnosti obnoveno. Odhaleny byly také fragmenty raně gotických okenních otvorů, které ukazují na změny ve výšce podlaží. Interiér hradu však nese stopy různých přestaveb, úprav a rekonstrukcí. V tomto průčelí nad řekou jsou dále odhaleny prvky pískovcového ostění sdružených raně gotických okének ukončených trojlaločnou jeptiškou. Gotická okénka jsou pak dále zachována také v severovýchodní věži. Pozdně gotická ostření se nacházejí v severní bráně. Vznik hradního areálu na skalní rulové terase lze klást do doby vlády Přemysla Otakara II.[6]

Hrad je zbytkem nejvýraznějšího raně gotického kastelu královského hradu ve střední Evropě.[6]