Starý Žeberk

Archeologické nálezy ukazují, že hrad vznikl v první polovině 13. století a snad mohli být jeho zakladateli páni ze Rvenic (Ervěnic). První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1277, kdy patřil Albrechtovi ze Seeberku (Žeberku), který pocházel z rodu pánů z Leisneku a byl purkabím v Kadani a také držitelem Bíliny a Tachova.[1]

Prostor prvního nádvoří

V první polovině 14. století přestal majitelům Žeberk vyhovovat a ti přesídlili na nově zřízený hrad zhruba 3 km severozápadně na vrcholu Zámecké hory (684 m n. m.) u osady Pyšná. Větší a pohodlněji přístupný hrad byl pojmenován Nový Žeberk a původní Žeberk se od té doby nazýval Starý Žeberk. Jméno Žeberk vzniklo počeštěním původního názvu Seeberg, neboli Jezerní hora, podle Komořanského jezera, které v té době dosahovalo až téměř k úpatí kopce Jezeří.

Starý Žeberk se dostal do majetku pánů z Bergova, kteří jsou jako jeho vlastníci uváděni v roce 1327. V roce 1383 prodal Ota z Bergova oba Žeberky i s několika vesnicemi Těmovi z Koldic. V kupní smlouvě je uváděna pouze hora Starý Žeberk,[2] takže hrad byl v té době již opuštěn.

Staveniště bylo ze tří stran chráněno velmi strmými svahy. Přístupná je pouze severní strana, ze které přicházela přístupová cesta. Ta překonala val, který zabezpečoval hrad ze severu. Val začínal na západě úzkým skalním bradlem, kde mohla stát dřevěná strážní věž, a na východě se napojoval na příkop. Příkop, částečně vytesaný ve skále, hrad chránil ze severu a částečně z východu, kde končil u výrazného skaliska.[2] Za příkopem se nacházelo malé lunicovité předhradí.[3]

Hradní jádro stálo na dvou skalách. Ke skále nad předhradím přiléhalo nádvoří opevněné kamennou hradbou. August Sedláček v ní zakreslil, dnes již zaniklou, jednoduše zaklenutou branku. Na nádvoří se dochovala prohlubeň po zemnici.[3] Z jižní části nádvoří se vstupovalo na druhé nádvoří s nevýraznými stopami po budově. Nad druhým nádvořím se zvedá asi 23 m dlouhý skalní hřeben, na kterém pravděpodobně stála dřevěná obytná věž nebo jiná budova.[2]