Křížová cesta (Království)

Křížová cesta v Království (místní část města Šluknov) ve Šluknovském výběžku se nachází přibližně 900 metrů severně od vesnice na Kamenném vrchu (německy Steinhügel). Od roku 2014 je chráněna jako nemovitá kulturní památka.[2]

Křížová cesta v Království
Kaple Kalvárie
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecŠluknov
LokalitaKrálovství
Souřadnice51°0′18″ s. š., 14°29′40″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostKrálovství
Statuskřížová cesta v krajině
Užívánípříležitostné
Datum posvěcení25. září 1859
SvětitelP. Angelus Michel OFMCap[1]
Architektonický popis
Stavební slohklasicismus
Výstavba1859
Další informace
Kód památky105495 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Ve vsi Království stojí od roku 1859 desátá křížová cesta Šluknovského výběžku. Bylo postaveno 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie, kaple Božího hrobu, Getsemanská zahrada, kaple Žaláře Krista a sloupek zastavení s obrazem Poslední večeře. Dřevěné reliéfy do výklenků zastavení vyřezal jedenatřicetiletý Josef May ze Šluknova, pozdější významný řezbář 19. století ve Šluknovském výběžku. Ve 2. polovině 19. století se faráři P. Franz Kofer ze Šluknova a P. Wenzel Karl z Království[1] zasloužili o množství staveb v areálu, nacházejí se zde kromě kaplí také umělé jeskyňky (grotty).

Křížová cesta byla zdevastována v období po druhé světové válce. V roce 2003 došlo k pokusu o odcizení kamenných zastavení. Krádeži bylo zabráněno, kamenná zastavení byla uložena na jiném místě a čekají na obnovu poničeného areálu křížové cesty.[3][4]

Památkově chráněny jsou tyto objekty: historická zeleň, soubor 14 výklenkových kaplí, kaple Kalvárie, kaple Božího hrobu, kaple Žaláře Krista, grotta sv. Petra, grotta sv. Máří Magdaleny, soubor soch Getsemanské zahrady: sousoší klečícího Krista s andělem, sochy svatého Jana, svatého Jakuba a svatého Petra.[5]

Kaple

Kaple Kalvárie

Kaple Kalvárie stojí v nejvyšším bodě křížové cesty. Tvoří její XII. zastavení a postavena byla roku 1859. Klasicistní výklenková kaple je lichoběžníkového půdorysu, převážně kamenná, průčelí zakončuje prostý trojúhelníkový štít. Její interiér tvoří kamenný oltář a jednoduchý kříž. Ke kapli vede kamenné schodiště. Poničená stavba byla kompletně zrekonstruována roku 2010.

Kaple Božího hrobu

Kaple Božího hrobu je XIV. zastavením křížové cesty. Postavena byla roku 1859 v klasicistním slohu a byla největší z původních tří kaplí křížové cesty. Z původní stavby se dochovalo torzo obvodových zdí.

Kaple Žaláře Krista

Kaple Žaláře Krista byla původně první z kaplí křížové cesty, kterou doplňovala, aniž by tvořila některé z jejích zastavení. Postavena byla roku 1859 v klasicistním slohu. Kaple byla zničena, zachovala se část obvodových zdí.

Kaple Bičování Krista

Novoklasicistní kaple Bičování Krista je nejmladší ze čtyř kaplí. Křížovou cestu doplnila v roce 1909. Stojí na obdélném půdorysu, zakončena je odsazenou půlkruhovou apsidou. V průčelí je umístěn půlkruhově zakončený portál a trojúhelníkový štít s výraznými římsami, každou z bočních stěn prolamuje půlkruhově zakončené okno. Fasádu se žlutým nátěrem zdobí bosáž. Město Šluknov provedlo roku 2016 podle plánu[6] celkovou rekonstrukci kaple. Náklady na rekonstrukci činily celkem 348 000 Kč, z toho částkou 200 000 Kč přispělo Ministerstvo kultury. Kaple se dočkala nové břidlicové střechy, vnitřních i vnějších omítek, cihlové podlahy, podhledů, dveřních a okenních výplní.[7] Opravenou kapli slavnostně požehnal u příležitosti státního svátku dne 17. listopadu 2016 šluknovský arciděkan P. Pavel Procházka.[8]

Galerie
  • Křížová cesta
  • Křížová cesta
  • Křížová cesta
  • Rozcestník pod křížovou cestou
  • Křížová cesta
  • Křížová cesta
  • Křížová cesta
  • Památník obětem první světové války
  • Kaple Bičování Krista po rekonstrukci
  • Kaple Bičování Krista před rekonstrukcí
  • Kaple Kalvárie po rekonstrukci
  • Kaple Kalvárie před rekonstrukcí
  • Kaple Bičování Krista
  • Kaple Božího hrobu
  • Grotta

Odkazy

Reference
  1. Wenzel Karl [online]. Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-14]. Identifikátor záznamu 105495 : Křížová cesta v Království. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Římskokatolická farnost Rumburk. Křížové cesty Šluknovska: Království 1859. Texty: ŘK farnost Rumburk, 2003 – 2006. Dostupné z WWW.
  4. Valenčík, Michal: Kapličky č. 4455, 4456, 4457, 16769, 16770. znicenekostely.cz, sekce: poškozené, polozřícené. 2008–2015. Dostupné z WWW.
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-12]. Identifikátor záznamu 669904181 : křížová cesta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  6. Připravované investiční akce ORŽP na rok 2016 [online]. Šluknov: [cit. 2016-06-04]. Dostupné online.
  7. BUŠEK, Michal. Obnova kaple Bičování Krista v Království zahájena. Šluknovské noviny. Listopad 2016, čís. 11, s. 4.
  8. HOŠKOVÁ, Helga. Křížová cesta v Království má vysvěcenou kapli. Šluknovské noviny. Prosinec 2016, čís. 12, s. 16.

Literatura
  • JABURKOVÁ, Iva; MÁGROVÁ, Klára: Křížové cesty Šluknovska. Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, Rumburk 2011
  • Jaburková, Iva: Křížové cesty Šluknovska z pohledu zahradního a krajinářského architekta. In: Mandava 2011. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2011, s. 32-37
  • Jaburková, Iva: Křížové cesty v české krajině. Doktorská disertační práce. Mendelova univerzita Brno / Lednice na Moravě 2007

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.