Julius Bous

Julius Bous (20. července 1878 Nepolisy[1] – 23. října 1944 České Budějovice) byl český akademický malíř, ilustrátor, středoškolský pedagog, literární a divadelní kritik a scénograf.[2][3]

Julius Bous
Narození20. července 1878
Nepolisy
Úmrtí23. října 1944 (ve věku 66 let)
České Budějovice
VzděláníUmělecko-průmyslová škola v Praze
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalíř a středoškolský pedagog
OvlivněnýMikoláš Aleš, Emanuel Krescenc Liška
Vliv naAda Novák
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Římov (1934)

Život

Rodina, studium

Narodil se jako jedno z osmi dětí řídícího učitele a muzikanta Františka Bouse (* 1843), z obce Nepolisy u Chlumce nad Cidlinou a jeho manželky Marie, roz. Bubeníkové ze Žíželic.[4]

Vystudoval gymnázium v Novém Bydžově a Státní textilní školu v Ústí nad Orlicí. Následně nastoupil na Umělecko-průmyslovou školu v Praze, studoval u prof. E. K. Lišky a ve speciálce pro dekorativní malbu prof. V. Maška. Po jejím úspěšném ukončení absolvoval ještě kurz figurální malby na Akademii výtvarného umění v Mnichově.[5]

Profesní zaměření, místa působení

Zabýval se především kresbou, kolorovanou kresbou, pastely a akvarely. Zobrazoval krajinu i všední život. Náměty hledal v jižních Čechách (častým námětem bylo Doudlebsko a okolí obce Římov), na dalších místech českých zemí, na Moravském Slovácku, na Slovensku, v jižní Francii a v Jugoslávii. Věnoval se také užitkové grafice – vytvořil řadu ex-libris, plakátů k výstavám, koncertům a divadelním představení, diplomů, pozvánek a příležitostných slavnostních tisků.[5]

V roce 1903 nastoupil jako asistent kreslení na reálce v Jičíně. V roce 1906 působil na reálce v Kladně, v letech 1907 až 1914 pak na C. K. Státní české reálce na Malé Straně v Praze.

Od roku 1914 působil na České státní vyšší reálce v Českých Budějovicích. Do Českých Budějovic se však poprvé dostal již dříve, kdy tam byl jako jednoroční dobrovolník povolán k osmitýdennímu vojenského cvičení dislokovaného praporu pražského 28. pěšího pluku. Za první světové války pak sloužil na srbské frontě v hodnosti poručíka.

Po válce pokračoval ve výuce jako profesor kreslení na České státní vyšší reálce v Českých Budějovicích [6], později i jako ředitel této školy, a to až do roku 1938, kdy odešel do výslužby.

Další činnost
Trosky od Hrdoňovic (1931)
Český Krumlov (1936)

V roce 1926 spoluzakládal Sdružení jihočeských výtvarníků, působil zde mnoho let jako předseda a později místopředseda.[4]

Byl také autorem řady scénografických návrhů pro Jihočeské národní divadlo (např. Libuše, Křídový kruh, Tartuffe, Anna Karenina, Naši furianti, Faust, Švanda dudák, Sen noci svatojánské, Hadrián z Římsů, Noc na Karlštejně, aj.), zvláště v období působení prof. Otakara Trčky jako intendanta divadla [5] a přispíval svými odbornými články, povídkami a črtami z přírody do časopisů. Byl glosátorem jihočeského kulturního života – výtvarného umění, hudby, divadla a literatury a přispíval svými referáty do místních periodik (např. Jihočeský přehled, Jihočeské listy, Pošumavský kraj, Jihočeská jednota aj.) , do Lidových novin [7] a časopisu pro děti a mládež Jaro/Našim dětem (1919–1921). V Jihočeských listech měl pravidelný sloupek divadelního recenzenta. Své příspěvky podepisoval šifrou „–s“. Spolupracoval také s měsíčníkem pro výtvarnou výchovu „Československý kreslíř“, kde publikoval odborné články. Reprodukce jeho děl se objevovaly např. v časopisech Dílo, Prager Presse aj. a mnoha sbornících.[3]

Věnoval se rovněž hudbě – v roce 1920 byl přijat Otakarem Jeremiášem za člena Pěveckého sdružení Förster v Českých Budějovicích, kde působil aktivně až do roku 1930 [5], hrál také na housle v Zunově smyčcovém kvartetu v Praze a byl členem zpěváckého spolku Smetana v Jičíně.

Manželka, dcera

Jeho manželkou byla Marie, roz. Herknerová z Jičína, se kterou měl dceru Jarmilu, později provdanou Salzerovou († 1997).[5]

Úmrtí

Zemřel v pondělí 23. října 1944 v Českých Budějovicích. Básník Donát Šajner napsal na jeho památku báseň Rozloučení s malířem.[4]

Výstavy, výběr

Již v roce 1909 vystavoval poprvé v pražském Rudolfinu.

V dalších letech svého života vystavoval pak na mnoha společných i samostatných výstavách např. v Novém Bydžově, Hořicích, Českých Budějovicích, Českých Velenicích, Táboře, Strakonicích, Plzni, Soběslavi, Jindřichově Hradci, Praze, Bratislavě, Strakonicích, Třeboni a Brně.

V roce 1948 uspořádalo Sdružení jihočeských výtvarníků soubornou posmrtnou výstavu jeho děl v městském Domě umění v Českých Budějovicích [8] později také v Římově a v roce 1997 se konala ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovicích vzpomínková výstava z jeho díla.[5]

Knižní ilustrace, výběr
  • 1930 F. J. Autengruber: Dvojbarevné vidmo: verše 1924–1929, vyd. J. Svátek, České Budějovice
  • 1934 Kolektiv: 50. let čs. reálky dra. Aug. Zátky“, České Budějovice
  • 1938 Jaromír Měšťan: Země, kterou miluji, vyd. Jihočeské listy, České Budějovice
  • 1940 Ivo Beneš: Jihočeské vánoce, vyd. K. Fiala, České Budějovice
  • 1941 Josef Biskup: Zvony domova a jiné pohádky, vyd. J. Z. Laš, Klatovy
  • 1942 Jaromír Měšťan: Tudy šel pán, edice Zvěrokruh, České Budějovice
  • 1943 Donát Šajner: Matěj Kopecký, vyd. Č. A. T., České Budějovice

Literární příspěvky, výběr
  • 1914 Úspěchy moderních method ve středoškolském kreslení, In.: Výroční zpráva c. k. státní české reálky na Malé Straně v Praze za školní rok 1913–1914
  • 1924 Moje barva červená a bílá…, In.: Věstník sokolské župy Husovy, ročník 9, č. 7, 1. června 1924, str. 177–8
  • 1932 Skicování celé figury podle živého modelu, In.: Československý kreslíř, měsíčník pro výtvarnou výchovu, č. 4, roč. 1, 1932–33, str. 61–9

Odkazy

Reference
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Nepolisech , sign. 55-5538, ukn 3350, str.194. Dostupné online.
  2. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Julius Bous
  3. FIALA, Karel. Julius Bous (učitel, výtvarník a literát). České Budějovice: Sdružení jihočeských výtvarníků, 1938. 49 s. (čeština)
  4. KNEZ, František. In memoriam Julia Bouse. České Budějovice: Knihtiskárna K. Fiala, 1944. 4 s. (čeština)
  5. KAKUŠKA, Karel. Tepna života (Život a dílo akademického malíře profesora Julia Bouse). České Budějovice: Státní vědecká knihovna České Budějovice a Klub přátel Českých Budějovic, 1997. 16 s. (čeština)
  6. Databáze abART/heslo Julius Bous: : https://cs.isabart.org/person/20737/
  7. Digitální knihovna JVK: http://kramerius.cbvk.cz/search/r.jsp?forProfile=search&q=Julius+Bous
  8. "Souborná výstava Julia Bouse", In.: Jihočeská Pravda, roč. 4, č. 38, 23. 9. 1948, str. 2

Literatura
  • Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  44–5
  • Karel Fiala: Julius Bous (učitel, výtvarník a literát), vyd. Sdružení jihočeských výtvarníků, České Budějovice, 1938
  • Karel Kakuška: Tepna života (Život a dílo akademického malíře profesora Julia Bouse), vyd. Státní vědecká knihovna České Budějovice a Klub přátel Českých Budějovic, České Budějovice, 1997
  • František Knez: In memoriam Julia Bouse, vyd. Knihtiskárna K. Fiala, České Budějovice, 1944
  • František Knez: Julius Bous zemřel, In.: Jihočeská jednota, č. 43, 27. října 1944, str.2

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.