Emanuel Krescenc Liška

Emanuel Krescenc Liška (19. dubna 1852 Mikulovice (okres Znojmo)[1] – 18. ledna 1903 Praha-Bubeneč[2]) byl český malíř a ilustrátor.

Emanuel Krescenc Liška
E. K. Liška (J. Mukařovský 1884)
Narození19. dubna 1852
Mikulovice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. ledna 1903 (ve věku 50 let)
Praha-Bubeneč
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
NárodnostČeši
Povolánímalíř, učitel a ilustrátor
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Narodil se v rodině správce statku (Wirtschafdirektor) v Milevsku Matyáše Lišky a jeho manželky Veroniky.[1] Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Milevska. Otec brzy zemřel a Emanuel se s matkou přestěhoval do Prahy. Matka zemřela v roce 1868, když bylo Emanuelovi šestnáct let,[3] a po rodičích nezbylo téměř žádné dědictví. Nastoupil na malířskou akademii, ale kvůli nedostatku prostředků musel místo studia vydělávat na živobytí drobnými kresbami, ilustracemi (např. k Havlíčkovu Křtu svatého Vladimíra), doučováním a jako asistent kreslení na gymnáziu. Prvními většími úspěchy byla druhá cena v soutěži na výzdobu Národního divadla za skici pro chodbu Národního divadla a zakázka od pražského magistrátu na zhotovení kopie Mánesovy kalendářní desky na staroměstském orloji.

V roce 1879 společně s Jakubem Schikanedrem vyhrál soutěž na výzdobu královské lóže Národního divadla; jejich historické vlysy Tři doby země české později shořely při požáru. Za ušetřené peníze z cen odjel studovat na malířskou akademii do Mnichova; po návratu vytvořil velké obrazy Manfred a Astarka (za nějž dostal státní stipendium) a Hagar s Ismaelem. Později namaloval nástěnný obraz Ukřižování Páně pro Rafaelskou kapli v Klárově ústavu a získal Římské stipendium Klárovské, které financovalo jeho dvouletý studijní pobyt v Itálii.

Hrob Emanuela Krescence Lišky v Praze: Olšanský hřbitov (VI, odd. 11b, hrob 5)[4]

V souladu s podmínkami stipendia pak vytvořil několik monumentálních obrazů s tematikou z římské historie a křesťanství, například Římskému císaři Maximianovi se zjevují jeho oběti: svatí mučedníci Šebestián, Pankrác a Anežka Římská, Michelangelův sen nebo Kristus a Madona, které byly vystaveny roku 1888 jednak na jeho samostatné výstavě ve Skleněném paláci v Mnichově, a dále téhož roku v pražském Rudolfinu.[5] Poslední dva jmenované obrazy se objevily také na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891.

Roku 1888 byl Liška jmenován profesorem figurální a dekorativní kresby na státní Uměleckoprumyslové škole v Praze. Výrazným tématem jeho prací je noc s měsícem. Vedle biblických a církevních námětů obrazů se zaměřoval na historické výjevy a ilustrace světové poezie.

Rodina, úmrtí a památka

Emanuel Krescenc Liška se 26. září roku 1892 u sv. Jindřicha v Praze oženil s Růženou Cífkovou z podnikatelské rodiny. Měli dva syny, starší Jaroslav se stal malířem, mladší Vladimír Václav se orientoval na praktické zaměstnání.[6] Liška zemřel na záchvat mrtvice.

Liška za svého života prodal jen málo obrazů, ale zanechal rozsáhlou uměleckou pozůstalost. [7] [8]

Na jeho smrt reagoval Bohdan Kaminský básní In memoriam. [9]

Galerie
  • Hagar a Izmael na poušti
  • Kristus na hoře Olivetské (1886)
  • Umírající Kain (1885)
  • Italská vila
  • Císaři Maximianovi se zjevují oběti (1888)
  • Vesnické námluvy (1896)

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Mikulovice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Gotharda v pražské Bubenči
  3. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 354, obraz 164 [online]. Národní archiv. Dostupné online.
  4. Doprovodná informační cedule umístěná u hrobu Emanuela Krescence Lišky na Olšanských hřbitovech v Praze. (Olšanský hřbitov VI, odd. 11b, hrob 5)
  5. Zlatá Praha roč. 6, č. 4, 1888, s. 48
  6. Pobytová přihláška pražského magistrátu
  7. WEITENWEBER, Vilém. Emanuel Krescenc Liška. Zlatá Praha. 12. 1884, roč. 1, čís. 51, s. 614–615. Dostupné online.
  8. ČAPEK, Karel Matěj. E. K. Liška. Zlatá Praha. 1. 1903, roč. 20, čís. 13, s. 154–155. Dostupné online.
  9. KAMINSKÝ, Bohdan. In memoriam. Za E. K. Liškou. Zlatá Praha. 1. 1903, roč. 20, čís. 13, s. 154. Dostupné online.

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Literatura
  • Harlas F.X., Souborná výstava obrazů Em. Krescence Lišky na paměť 20. výročí jeho smrti, Praha 1922

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.