Juliana Žofie Dánská

Juliana Žofie se narodila jako nejstarší dcera a druhé dítě korunního prince Frederika a jeho manželky Žofie Frederiky Meklenbursko-Zvěřínské, dcery vévody Ludvíka Meklenbursko-Zvěřínského a Šarloty Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Měla několik sourozenců včetně budoucího krále Kristiána VIII. Její rodiče neměli v prvních deseti letech manželství žádné dítě, které by přežilo, nakonec však měli čtyři děti.

O skutečném otcovství princezny Juliany a jejích tří sourozenců se diskutovalo a obecně se věřilo, že otcem dětí Žofie Frederiky byl pobočník prince Frederika, Frederik von Blücher.

Když se Juliana narodila, byl dánským panovníkem její nevlastní strýc Kristián VII., ale ve skutečnosti vládl její nevlastní bratranec, korunní princ a budoucí král Frederik VI.

Několik let před Julianiným narozením byla vláda monarchie v rukou její babičky, královny vdovy Juliany Marie, po níž dostala princezna Juliana jméno, a jejího otce, převrat korunního prince však její rodinu zbavil moci. Napětí mezi dvěma větvemi královské rodiny kvůli převratu trvaly po celé Julianino dětství, nakonec se však prostřednictvím sňatků usmířily.

V prvních letech života žila Juliana se zbytkem královské rodiny v paláci Christiansborg, po ničivém požáru v roce 1794 se však princ Frederik s rodinou přestěhoval do velkého domu v Amalienborgu. Její matka Žofie Frederika zemřela toho roku krátce po přestěhování.

V roce 1808 měla Juliana Žofie společně s bratrem Kristiánem a sestrou Luisou Šarlotou v kapli paláce Frederiksberg, letním sídle královské rodiny, biřmování.

22. srpna 1812 se v paláci Frederiksberg princezna Juliana Žofie provdala za lankraběte Viléma Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldského (10. srpna 1786 – 30. listopadu 1834). Vilém byl synem Adolfa Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldského a Luisy Sasko-Meiningenské.

Vilém žil od mládí v Dánsku, měl úspěšnou vojenskou kariéru a v dánském hlavním městě byl oblíbeným a respektovaným mužem.

Manželství založené na skutečných citech obou manželů bylo šťastné. Pár však neměl děti, zřejmě proto, že se Juliana bála, že zemře při porodu. Vilém měl milenku, s níž měl pět dcer. Pár měl panské sídlo v Kodani a jako letní residenci užíval zámek Fredensborg severně od hlavního města.

Král Frederik VI. neměl syny, a tak se dědicem dánského trůnu stal Julianin starší bratr Kristián. V roce 1821 byla se svou větví královské rodiny povýšena z Výsosti (běžný titul dětí mladších synů dánského krále) na královskou Výsost.

Když se v roce 1848 stal králem její bezdětný synovec Frederik VII., stala se Juliana druhou v pořadí následnictví dánského trůnu po svém bezdětném bratrovi Ferdinandovi, který byl kromě krále jediným mužským členem královské rodiny. Dánská monarchie se skládala z několika států s různými zákony, a v některých z nich nesměla dědit žena, bylo tak rozhodnuto o jiném dědici, což Juliana akceptovala.

Juliana Žofie zemřela 9. května 1850, krátce před rozhodnutím o dědici Kristiánovi, zeti její sestry.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Juliane Sophie of Denmark na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juliana Žofie Dánská na Wikimedia Commons