Jubilejní kašna (Sokolov)

Kašna byla na sokolovském náměstí odhalena 11. prosince 1898 u příležitosti 50. výročí usednutí Františka Josefa I. na trůn.[3] Na vznik kašny finančně přispěla významná podnikatelská rodina Schramů, přičemž hlavním iniciátorem byl Adolf Schram starší, proto se jí také někdy říká Schramova.[4]

Na začátku 50. let 20. století byla kašna přemístěna do nově budovaného parku v městské části Butterscheibe,[pozn. 1] která byla z větší části zničena při náletu spojeneckých sil 17. dubna 1945. Přesun kašny byl odůvodněn potřebou úpravy vozovky na Starém náměstí, přes které tehdy vedla hlavní silnice spojující Karlovy Vary a Cheb.[6] V roce 1958 bylo rozhodnuto, že namísto parku zde bude postaveno šest panelových domů, k čemuž následně došlo v roce 1960, a kašna tedy musela této výstavbě ustoupit. Tentokrát však nebyla přesunuta na nové místo, nýbrž došlo k jejímu demontování. Její části byly poté uloženy v areálu technických služeb, částečně také v depozitáři městského muzea.

V polovině 90. let vedení města Sokolov zahájilo celkovou rekonstrukci Starého náměstí a při té příležitosti bylo rozhodnuto o navrácení Jubilejní kašny na původní místo v blízkosti kostela.[7] Před tím však musela projít kompletním restaurováním pod dohledem doc. Petra Siegla z Akademie výtvarných umění v Praze.[8] Vzhledem k tomu, že během let došlo ke ztrátě či nevratnému poškození některých dílů, muselo být při obnově kašny vycházeno z dobových fotografií.[9] Pro rekonstrukci kovových částí sousoší byl použit bronz ze třítunové sochy Lenina (dílo sochaře Ladislava Grulicha), kterou město věnovalo studentům pražské Akademie výtvarných umění pro jejich první práci s bronzem.[10] Slavnostně odhalena byla 100 let od svého vzniku dne 27. října 1998 při příležitosti oslav 80. výročí založení republiky.[11]

V roce 2007 musela kašna projít neplánovanou opravou, kdy došlo k popraskání umělého kamene a hrozilo zřícení sousoší.[12]

Žulová základna kašny je tvořena dvěma stupni a má tvar pravidelného osmiúhelníku. Vzdálenost protilehlých okrajů pro spodní stupeň činí 6,59 metrů, pro horní 5,51 metrů. Žulová nádrž má také osmiboký tvar a její vnější protilehlé okraje jsou od sebe vzdálené 4,47 metrů. Horní okraj nádrže je mírně rozšířen a může tedy sloužit jako sedátko.

Ve středu nádrže je umístěn podstavec z bloků lomového kamene na kterém stojí čtyřboký žulový sokl. Hrany soklu jsou zvýrazněny pomocí pilastrů a na nich umístěných kovových chrličů ve tvaru ryb, pravděpodobně delfínů.[9] Pod i nad nimi jsou ozdobné prvky ve tvaru volut. Tělo soklu je ozdobeno oválnými bronzovými reliéfy, v současné době jsou dva. Na jihozápadní straně je vyobrazen August Schram, který byl čestným občanem města a v době vzniku kašny již po smrti.[15] Druhý reliéf na severovýchodní straně zobrazuje sokolovský městský znak. Původně byl na těle soklu umístěn ještě třetí reliéf a to podobizna Františka Josefa I. (jak dokládají dobové kresby),[16] která byla odstraněna někdy ve 20. letech na základě zákona na ochranu republiky.[8] Na zbývající straně býval uveden nápis „Den Stadt Ehr und Zier“.[17]

Vršek žulového soklu je ozdoben bronzovou mušlí ve které je usazeno sousoší trojice puttů v pyramidální kompozici, jenž má symbolizovat panství vod. Ve spodní části sousoší je pololežící postava putta, druhá postava sedí zády k němu. Mezi nimi se k obloze tyčí stojící postava amoreta, oproti svým druhům s malými křídly. Ten v pravé ruce drží malou rybku (nejspíš úhoře), z jejíž tlamy vyvěrá voda. Celková výška samotného sousoší je asi 1,8 metrů.

Autor kašny, sochař Cuno von Uechtritz-Steinkirch, se pro své dílo v Sokolově nechal pravděpodobně inspirovat vrcholně barokní Tritónovou fontánou (Fontana del Tritone, 1642–1643) v Římě od Giana Lorenza Berniniho.[8]