Juan Guaidó

V roce 2007 se účastnil protestů proti neudělení vysílací licence nezávislé televizní sítě Radio Caracas Televisión (RCTV), která kritizovala vládu Huga Cháveze.[4][5][6]

V roce 2009 se stal zakládajícím členem středové strany Lidová vůle (španělsky Voluntad Popular).[4]

V roce 2015 byl zvolen do venezuelského Národního shromáždění za stát Vargas.[4][7]

Dne 5. ledna 2019 byl Guaidó zvolen předsedou Národního shromáždění. Během svého projevu označil venezuelského prezidenta Nicolase Madura za uzurpátora, pokud složí 10. ledna prezidentský slib.[8]

Guaidó se veřejně prohlásil prezidentem 23. ledna 2019 během desetitisícových demonstrací v hlavním městě Caracasu, které sám svolal.[3][7] Vzápětí ho dočasným prezidentem uznaly Spojené státy americké.[3][7]

Reakce

Domácí

• Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino odmítl jménem armády „samozvaného prezidenta“.[3]
• Nejvyšší soud zakázal Guaidóovi vycestovat ze země a obstavil jeho bankovní účty.[9][10]

Zahraniční

• Argentina Argentina podpořila Juana Guaidóa.[3]
• Bolívie Bolívie podpořila Nicoláse Madura.[3]
• Brazílie Brazílie podpořila Juana Guaidóa.[3]
• Vláda České republiky uznala Juana Guaidóa za dočasného prezidenta 4. února 2019.[11][12]
• Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani označil režim Nicoláse Madura za nelegitimní, kvůli absenci svobodných voleb.[13] Evropský parlament jako celek uznal Juana Guiadóa prozatímním prezidentem Venezuely 31. ledna 2019.[14][15][16] V lednu 2021 ho ministři zahraničí zemí EU přestali uznávat.[17]
• Předseda Evropské rady Donald Tusk podpořil Guaidóa a Národní shromáždění.[3]
• Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Federica Mogheriniová vyzvala Venezuelu k uspořádání svobodných voleb a podpořila Národní shromáždění.[2]
• Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že je připraven uznat Guaidóa dočasným prezidentem, pokud nebudou vyhlášeny nové volby.[18] Po skoro týdenní lhůtě Francie uznala Guaidóa za dočasného prezidenta.[19]
• Guatemala Guatemala podpořila Juana Guaidóa.[3]
• Chile Chile podpořilo Juana Guaidóa.[3]
• Írán Írán podpořil Nicoláse Madura.[13]
• Kanada Kanada uznala Guaidóa jako úřadujícího prezidenta.[2]
• Kolumbie Kolumbie podpořila Juana Guaidóa.[3]
• Kostarika Kostarika podpořila Juana Guaidóa.[3]
• Kuba Kuba dále podporuje Nicoláse Madura.[2]
• Mexiko Mexiko podporuje Nicoláse Madura, jako „prezidenta zvoleného v souladu s ústavou“.[3]
• Německý ministr zahraničí Heiko Maas podpořil Národní shromáždění a uvedl, že Nicolás Maduro není „ demokraticky legitimním prezidentem.“[13] Německá vláda poté oznámila, že je připravena uznat Guaidóa dočasným prezidentem, pokud nebudou vyhlášeny nové volby.[18][20]
• Paraguay Paraguay podpořila Juana Guaidóa.[3]
• Peru Peru podpořilo Juana Guaidóa.[3]
• Ruští zákonodárci vyjádřili podporu stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi.[2]
• Britský ministra zahraničí Jeremy Hunt uvedl, že Spojené království uznává dočasným prezidentem Guaidóa.[21]
• Syrská vláda podpořila Nicoláse Madura.[13]
• Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že uzná Guaidóa prezidentem, pokud nebudou do 3. února 2019 vyhlášeny nové prezidentské volby.[18] 4. února španělská vláda oficiálně uznala Juana Guaidóa za úřadujícího prezidenta Venezuely.[21]
• Turecko Turecko podpořilo Nicoláse Madura.[13]
• Spojené státy americké uznaly Guaidóa jako hlavu státu.[2] Prezident USA Donald Trump vyzval své spojence k témuž.[3]

Státy uznávající venezuelské prezidentství
     Venezuela      neutrální postoj      uznání Guaida      podpora Národního shromáždění      uznání Madura