Jozef Grešák

Jozef Grešák se narodil 30. prosince 1907 v Bardejově, v rodině bardejovského řezbáře a kameníka.. Přestože byl v hudbě prakticky samouk, již v deseti letech působil jako varhaník a regenschori v kostele sv. Jiljí v Bardejově. Od roku 1923 studoval na učitelském ústavu ve Spišské Kapitule a kromě učitelského vzdělání zde konečně získal i hudební základy. Jeho učitelem byl Fraňo Dostalík, jediný slovenský žák Leoše Janáčka. Velmi brzy začal i komponovat. Již jako třináctiletý napsal klavírní trio.

V roku 1924 byla při příležitosti stého výročí narození Bedřicha Smetany slovensko–českým spolkem v New Yorku vyhlášena soutěž o původní slovenskou operu. Jozef Grešák se na tuto soutěž přihlásil operou Zlatulienka, kterou komponoval na vlastní libreto v letech 1925–1926, tedy ve svých devatenácti letech. Dalšími účastníky soutěže byl i jeho učitel Fraňo Dostalík s operou Radúz a Mahuliena, Viliam Figuš-Bystrý s operou Detvan a Miloš Smatek s operou Čachtická pani. Porota se neshodla na vítězi, ale Josef Suk starší poslal Grešákovi uznání a povzbuzující dopis.

V roce 1927 nastoupil vojenskou službu do Košic. Tam se ho ujal generál Josef Šnejdárek. Grešák učil jeho dceru na klavír a generálova manželka mu zprostředkovala stipendium k dalšímu studiu hudby v Paříži. Finanční problémy Jozefovy rodiny však zabránily cestu do Paříže uskutečnit. Krizi prohloubilo i to, že Vítězslav Novák ho dosti neomaleně vyhodil od přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř. Když neuspěl ani se žádostí o soukromé studium u Bély Bartóka přestal na dvacet let komponovat a živil se jako klavírista a korepetitor.

V letech 1929–1933 byl klavíristou v Bardejovských Kúpeľoch. Jako korepetitor působil v Revuálním divadle a v letech 1936–1948 i v Národním divadle v Praze. V roce 1949 se vrátil na Slovensko. Stal se učitelem hudební a výtvarné výchovy na gymnáziu v Bardejově. Od roku 1954 působil jako korepetitor Ukrajinského národního divadla v Prešově. Začal opět komponovat a v roce 1956 získal od Svazu slovenských skladatelů tvůrčí stipendium, které mu umožnilo konzultace u Jána Cikkera.

V roce 1931 se oženil s Gabrielou Čičátkovou. Jejich dcera Eva se stala akademickou malířkou a provdala se za hudebního skladatele Jána Zimmera. Vnuk Jozefa Grešáka, Richard Zimmer pak vystudoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě dirigování.

Zemřel po těžké chorobě u dcery v Bratislavě 17. dubna 1987. Pochovaný je v rodinné hrobce na Kalvárii v Bardejově. Každoročně je v Bardejově pořádán varhanní festival nesoucí jeho jméno.

Jozef Grešák byl výjimečnou osobností slovenské hudby 20. století. Vycházel z východoslovenských lidových podnětů a v kombinaci s vlivy Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antona Weberna si vytvořil osobitý hudební výraz. Názory na jeho tvorbu jsou nejednoznačné. Odborníci mu na jedné straně neupírají osobitost, ale současně vytýkají nedostatek akademického vzdělání. Má však řadu zanícených zastánců, mezi než patří např. dirigent Bystrík Režucha nebo varhaník Ivan Sokol.

• Vladimír Godár: Grešák, Jozef. In: 100 slovenských skladateľov. Bratislava: Národné hudobné centrum 1998, s. 110 – 113, ISBN 80-967799-6-6
• Štefan Čurilla: Jozef Grešák. Hľadanie hudobného tvar a času. Košice, Štátna filharmónia, Bardejov, Mestský úrad, Prešov, Prešovský hudobný spolok Súzvuk 2007, ISBN 978-80-89188-18-5
• Jana Tajovská Krajčovičová: Spevácka a interpretačná problematika opier Jozefa Grešáka. Diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Brno 2011 (dostupné ZDE).

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jozef Grešák
• Obrázky k tématu Jozef Grešák na Obalkyknih.cz
• Rozbor díla
• Život a dílo