Joseph Johann von Littrow

Joseph Johann von Littrow (někdy také Johann Josef Littrow) (13. března 1781 Horšovský Týn[1] – 30. listopadu 1840 Vídeň) byl rakouský astronom.

Joseph Johann von Littrow
Joseph Johann von Littrow
Narození	13. března 1781 Horšovský Týn České království České království
Úmrtí	30. listopadu 1840 (ve věku 59 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater	Univerzita Karlova Vídeňská univerzita
Povolání	astronom, profesor a spisovatel
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita Imperátorská kazaňská univerzita
Funkce	profesor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Littrowova socha na budově reálného gymnázia (nyní Justiční akademie) v Kroměříži

V letech 1799-1803 vystudoval Karlovu univerzitu v Praze v oborech právo a theologie. Sám se pak naučil astronomii a matematiku. Poté působil jako profesor astronomie na univerzitách v Krakově, Kazani a Budapešti.

Od roku 1819 byl ředitelem vídeňské observatoře až do své smrti v roce 1840. V roce 1836 obdržel dědičný šlechtický titul (a tedy i právo používat přídomek von Littrow)

Měl celkem 12 dětí. Astronomem byl i jeden z jeho synů (Karl Ludwig Edler von Littrow), další (Heinrich von Littrow) byl kartografem.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Littrow a přilehlé měsíční údolí, v němž přistála výprava Apollo 17. V Kroměříži je na budově Justiční akademie umístěna jeho socha. On sám vymyslel název pro křivku zvanou astroida. V optice vynalezl tzv. Littrowův hranol a Littrowovo uspořádání optické mřížky, což je pilovitý výbrus, který umožňuje maximalizovat disperzi pro určitou vlnovou délku.