Josefa Humpalová-Zemanová

Jako dvouletá s rodiči emigrovala do Ameriky, do Chicaga. Roku 1881 se rodina vrátila do Čech, kde Josefína navštěvovala školu v Písku; po matčině smrti[2] v roce 1883 se rodina opět vrátila do Spojených států. V 17 letech se Josefína provdala za česko-amerického novináře Roberta Zemana, s nímž přesídlila do Clevelandu. Po sedmiletém manželství a úmrtí jejich jednoročního syna Benjamina manžela opustila. Svou životní krizi zprvu řešila vstupem do presbyteriánské církve a dále jako aktivistka feminismu.

Ve 23 letech začala studovat angličtinu, bibli, historii, psychologii a etiku na Women College, ženské větvi Western Reserve University v Clevelandu. Tehdy začala psát do krajanských novin a časopisů, pod pseudonymem M. A. Kalinová. Kritizovala bídné postavení amerických žen. Bojovala za zlepšení životních, vzdělávacích možností žen, v chudinské čtvrti Chicaga spoluzaložila vzdělávací ústav „Hull-House-Settlement“ a založila tam ženský časopis.[3] Bojovala i za zrovnoprávnění žen ve vědě.[4] Stala se členkou Světového kongresu žen ("The World Council of Women").

Roku 1893 vystoupila se svými tezemi na Světovém kongresu žen, konaném v rámci Světové výstavy v Chicagu. Dále spolu s Josefinou Náprstkovou organizovala pro tuto výstavu zápůjčku 200 českých výšivek. Vídeňský výbor rakousko-uherské výstavní účasti se obával, že popularita české expozice zastíní oficiální expozici monarchie, hrozil zákaz. Ženy celou kolekci výšivek před zahájením výstavy darovaly chicagskému muzeu, a tak bylo vystavení možné bez povolení.[5] Humpalová se pravidelně vracela do Prahy a své feministické názory šířila jak písemně, tak formou přednášek. Od roku 1901 s přednáškami systematicky objížděla česká města.

V Americe založila podle českého vzoru krajanský časopis Ženské listy, který začal vycházet 14. června 1894 zprvu jako čtrnáctideník a později jako měsíčník. Josefína vytvořila jeho koncepci a stala se jeho první redaktorkou. Brzy kolem sebe sdružila padesátku pokrokově smýšlejících a o emancipaci usilujících žen, s nimiž časopis roku 1898 proměnila na akciovou společnost, a tak stabilizovala jeho vydavatelský základ. Ženské listy začaly vycházet jako týdeník a zaujaly místo nejčtenějšího ženského časopisu. V polovině dubna roku 1901 vedení redakce předala své nástupkyni.[6] Zároveň se přestěhovala z Ameriky do Prahy, stala se dopisovatelkou Chicago Daily News, navázala styky s Eliškou Krásnohorskou a přispívala do českých Ženských listů. Psala anglicky i česky. Krátce před smrtí roku 1905 vydala v Šimáčkově nakladatelství svůj kritický cestopis o Americe (mj. s kapitolami Žena v Americe, Americké školství).

Zemřela po delší nemoci. Po pohřbu v Praze-Strašnicích byla pochována na Olšanských hřbitovech. Secesní náhrobní sochu ženy, nazvanou "Duše uniká", vytvořil Stanislav Sucharda.

• Miloslav Rechcigl jr: Czechs Won't Get Lost in the World, Let Alone in America: Portraits and Vignetts from the life of Czechs immingrants in America. Bloomington 2018.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josefa Humpalová-Zemanová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josefa Humpalová-Zemanová