Josef Engel (politik)

Josef Engel (19. ledna 1830[1][2] Prešpurk[2]28. dubna 1900[1][3][2] Olomouc[4][3][2]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy, na konci 19. století poslanec Říšské rady a starosta Olomouce.

Josef Engel
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1895  1897
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1871  1871
Starosta Olomouce
Ve funkci:
1872  1896
PředchůdceKarl Schrötter
NástupceKarl Brandhuber
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Sjednoc. německá levice)

Narození19. ledna 1830
Prešpurk
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. dubna 1900 (ve věku 70 let)
Olomouc
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťEmilie Mandelblüh
PříbuzníFranz Mandelblüh (tchán)
Karl Schrötter (zeť)
Franz Rieger (zeť)
OceněníŘád Františka Josefa (1875)
Řád železné koruny (1880)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Narodil se v Prešpurku, ale již koncem roku 1830 se s rodiči přestěhoval do Olomouce. Vychodil nižší gymnázium v Olomouci a nastoupil do podniku svého otce, obchodníka Wilhelma Engela. Udržoval kontakty se studentskými přáteli, zejména s pozdějším předákem moravských Němců Eduardem Sturmem. Po nabytí zkušeností v otcově živnosti nastoupil Engel do velkoobchodní firmy ve Vídni, pak se vrátil do rodinného podniku v Olomouci. V roce 1857 převzal vedení firmy po otci. 30. května 1859 se jeho manželkou stala Emilie Mandelblüh, která byla dcerou moravského německého politika Franze Mandelblüha. Měl dva syny a dvě dcery. Obě dcery se provdaly do vlivných rodin. Jedna se stala manželkou zemského poslance Karla Schröttera ml., druhá měla za manželka plukovníka Franze Riegera.[2]

Získal titul šlechtice a byl aktivní v místní politice. Působil jako starosta Olomouce.[5] Starostenský úřad zastával od listopadu 1872 až do října 1896.[3] Ve funkci starosty vystřídal zesnulého Karla Schröttera. Během jeho éry prodělal Olomouc mimořádný rozmach. Došlo k zrušení pevnostního systému, rozvoji školství. Jeho působení v městské samosprávě ovšem bylo staršího data. Již v únoru 1861 byl poprvé zvolen do obecního zastupitelstva, v říjnu 1865 byl zvolen opětovně a pak mnohkrát znovu. V obecním samosprávném sboru nepřetržitě zasedal až do roku 1896.[2] Od roku 1865 zasedal také v olomoucké obchodní a živnostenské komoře. V roce 1875 mu byl udělen Řád Františka Josefa, v roce 1880 Řád železné koruny. Město Olomouc mu 6. září 1880 udělilo čestné občanství. Napsal rovněž dvě krátké divadelní veselohry.[2]

V zemských volbách roku 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Olomouc.[6] Na sněmu se ale fakticky neprojevil, protože němečtí poslanci se ze zemského sněmu ihned stáhli a následně proběhly nové volby.[2]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1895 za kurii městskou na Moravě, obvod Olomouc, Německý Brodek atd. Nastoupil 9. července 1895 místo Augusta Weebera.[7] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Josef von Engel, starosta, bytem Olomouc.[8] V roce 1895 byl na Říšské radě přijat do klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) proudů.[9]

Roku 1896 se stáhl z veřejného a politického dění.[2] Zemřel v dubnu 1900 po dlouhé nemoci.[3][2]

Odkazy

Reference

  1. ENGEL von Josef 19.1.1830-28.4.1900 [online]. Historický ústav Akademie věd ČR [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
  2. Josef v. Engel´s Lebenslauf. Mährisches Tagblatt. Duben 1900, roč. 21, čís. 98, s. 1–2. Dostupné online.
  3. Todesfälle. Neue Freie Presse. Duben 1900, čís. 12815, s. 1–3. Dostupné online.
  4. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Mořice v Olomouci
  5. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 86. (německy)
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
  7. Stenographische Protokolle des Abgeordnetenhauses des Reichsrates 1861–1918 [online]. Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2018-03-16]. Dostupné online.
  8. Stenographische Protokolle – Abgeordnetenhaus [online]. Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2018-03-16]. Dostupné online.
  9. Vereinigte Deutsche Linke. Mährisches Tagblatt. 19. 7. 1895, s. 7. Dostupné online. (německy)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.