Josef Omáčka

Základy hudebního vzdělání získal ve svém rodišti u místních varhaníků Nešvery a Šťastného. V roce 1884 vstoupil na Varhanickou školu v Praze. Vedle toho navštěvoval Pivodovu a Lukesovu pěveckou školu a studoval hru na housle u J. Štrogla a hru na klavír u Hugo Rosiho. Ještě v době studií byl varhaníkem v kostele maltézského řádu Panny Marie pod řetězem. Po absolvování školy byl krátce ředitelem kůru ve Zbraslavi a v Kouřimi.

V roce 1890 se stal učitelem hudby na reálném gymnáziu a ředitelem kůru v Rakovníku. Zde již setrval až do své smrti. Za jeho působení se Rakovník stal centrem kulturního života kraje. Byl sbormistrem zpěváckého spolku a založil smyčcové kvarteto. Z hudebníků Rakovníka a okolí vytvořil hudební soubor, se kterým prováděl i opery (Hubička, Prodaná nevěsta, V studni, Dobrou noc, pane Pantalone), operety (Žádný muž a tolik děvčat, Edip král) a uvedli i Stabat Mater Antonína Dvořáka. Vedle toho dbal na vysokou úroveň chrámového sboru, kde uvedl na 70 mší předních českých i světových skladatelů.

V roce 1929 se vzdal řízení pěveckého spolku a svou činnost omezil na chrám sv. Bartoloměje a hudební výuku na Reálném gymnáziu Zikmunda Wintra. Za svou dlouholetou práci získal zlatou medaili a v roce 1939 i čestné uznání zemské školní rady.

Bratr Karel Omáčka (1874–1938) byl rovněž hudebníkem. Působil jako ředitel kůru v Suchdole nad Lužnicí a byl autorem drobných skladeb.

Kostel sv. Bartoloměje, Rakovník

Jeho skladatelské dílo obsahuje 96 číslovaných děl, což představuje na 212 jednotlivých skladeb. Zhruba polovinu z tohoto počtu jsou chrámové skladby.

Významnější díla:

• Na českém mlýně (opera)
• Jubilejní, kantáta pro dětský sbor, sóla, recitaci a orchestr k výročí 100 let rakovnické reálky
• Hudba ke cvičení s kužely na VI. všesokolskému sletu
• 4 mše
• Ave Maria
• 4 pastorální Pange lingua
• Touha po domovu pro housle a klavír
• Maličkosti, klavírní kvintet
• Valčíky pro smyčcový kvintet
• Smuteční hudba
• Píseň Čechův, mužský sbor
• Rakovnická, ženský sbor