Josef Klír

Narodil se v Kožlanech jako druhorozený syn v rodině truhláře Josefa Klíra. V letech 1866–1872 navštěvoval trojtřídní obecnou školu v Kožlanech a již tam rozpoznal učitel jeho kreslířské a výtvarné vlohy a doporučil rodičům, aby ho dali na další studia. V roce 1872 nastoupil do šestileté reálky v Rakovníku, kde jej vyučovali i Zikmund Winter a prof. kreslení Engelbert Jindřich. Ten měl také hlavní podíl na tom, že rodiče dali souhlas, aby se dal zapsat na pražskou Akademii výtvarných umění. Roku 1874 složil předepsané zkoušky a byl přijat do tzv. elementární třídy. V roce 1878 studium v Praze přerušil a odjel za bratrem do Düsseldorfu, kde studoval celý školní rok 1879/80 na düsseldorfské malířské akademii[3]. Poté se opět vrátil na pražskou akademii, kde pokračoval ve studiu u prof. Františka Sequens. Poprvé vystavoval roku 1883 na výstavě "Krasoumné jednoty" na Žofíně v Praze, kde zaujal obrazem s názvem "Miláček"[4], jehož reprodukce byla následně zveřejněna ve "Světozoru", a o rok později obeslal opět výstavu na Žofíně obrazem "Malá Dollinka"[5], jehož reprodukce byla opět otištěna ve "Zlaté Praze". Posluchačem akademie zůstal Josef Klír až do roku 1887, kdy dostal stipendium od "Společnosti vlasteneckých přátel umění". V roce 1887 nastoupil na vlak do Hamburku a pak lodí do New Yorku, kde zprvu vystupoval jako rychlomalíř a následně cestoval po Spojených státech, až se dostal do Chicaga, kde se trvale usadil. Zařídil si zde ateliér a stal se učitelem na tamější "art school" (umělecké škole). Působil tam rovněž jako umělecký malíř a portrétista a portrétoval několik desítek osob, a to převážně z řad českých vystěhovalců. V roce 1889 se malíř Josef Klír spolu s architektem Františkem Lajerem zúčastnili soutěže na návrh pomníku padlým Čechům ve válce Severu proti Jihu pro hřbitov v Chicagu. Jejich návrh pod heslem "Pro novou vlast" získal první cenu a záhy byl realizován. Za zvláštní zásluhy bylo pak přiznáno Josefu Klírovi 2. září 1893 státní občanství Spojených států severoamerických se všemi právy a povinnostmi. Po pětiletém pobytu v Americe a po světové výstavě v Chicagu, na které vystavoval své obrazy, se vrátil přes Londýn a Paříž do Prahy. V roce 1897 pak nabídl Václav Kounic Klírovi zrestaurování slavkovské zámecké galerie a malíř nabídku přijal. Roku 1898 se oženil[6] s Boženou Soldánovou[7], přestěhoval se do Slavkova a na zámku si zřídil ateliér. Později nastoupil na České technice v Brně jako asistent technického kreslení u profesora Hanuše Schwaigera a tam pracoval až do konce svého života. Zemřel na tuberkulózu koncem listopadu roku 1916 v zemské nemocnici v Brně a byl pohřben na slavkovském hřbitově.

• 
  Dceruška umělce
• 
  Josefína Kounicová
• 
  Portrét J. A. Komenského
• 
  Ježíš Kristus
• 
  Prohraná sázka (The lost bet)
• 
  Zimní krajina
• 
  Jarní Slavkov
• 
  Zámek s parkem
• 
  Zátiší
• 
  Zámecký park ve Slavkově