Kožlany

Historie Kožlan se začíná psát pravděpodobně za doby Přemysla Otakara I., který zde nechal postavit lovecký dvorec. Později Kožlany od královské komory koupil plaský cisterciácký klášter, ale již v roce 1238 získal Václav I. ves zpět výměnou za ves Žihli.

Na začátku roku 1924 bylo město přejmenováno z Kozlany na Kožlany.

Když král Vladislav II. obnovoval v roce 1472 povýšení Kožlan na městečko, dal jim zároveň i znak. Vodorovně rozdělený štít nese v horní polovině bílého kozla s černými chlupy od pasu nahoru. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré.

• původně gotický kostel sv. Vavřince, barokně upravený v 18. století
• socha sv. Josefa a socha Madony u předsíně kostela
• socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1737 východně od kostela
• radnice čp. 135
• bývalý hostinec u pivovaru čp. 278 - dnes městská knihovna
• dům s bývalou hrnčířskou dílnou čp. 299
• dům čp. 101 – rodný dům dr. Edvarda Beneše
• areál židovského hřbitova
• stará škola – dnes městské muzeum a infocentrum

• Edvard Beneš, československý prezident
• Vojtěch Beneš, politik a spisovatel
• Josef Čapek, předseda pařížského Sokola
• Josef Holý, hudební skladatel
• Josef Klír, malíř

• Bohumil Konečný, akademický malíř a ilustrátor
• Václav Levý, sochař, zakladatel „moderního“ českého sochařství a učitel sochaře Josefa Myslbeka

Na severovýchodním okraji města je fotbalové hřiště a Vožehův rybník, lidově Vožehák, s rekreačním střediskem. Kožlany sousedí na západě s městem Kralovice, na severozápadě s Hradeckem, na severovýchodě s Břežany, na východě s Hedčany, na jihovýchodě s Černíkovicemi a na jihu s Dřevcem. Na sever od města začíná přírodní park Jesenicko. Severovýchodně od města na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka jsou zbytky středověkého hradu Angerbach.