Josef Kalus

Josef Kalus (16. února 1855 Frenštát pod Radhoštěm[1] – 11. prosince 1934 Frenštát pod Radhoštěm[2]) byl moravský učitel, básník a spisovatel.

Josef Kalus
Rodné jménoJosef Kallus
Narození16. února 1855
Frenštát pod Radhoštěm
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. prosince 1934 (ve věku 79 let)
Frenštát pod Radhoštěm
Československo Československo
Povoláníučitel
Národnostmoravská
Manžel(ka)Marcela Kalusová-Fialková
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho otec byl Philip Kalus (1801–1884), matka Johanna Theimer (1808–1873), svatbu měli 10. 11. 1824. Měl 11 sourozenců: Filipa (1826–1895), Johanu Reinoškovou (1828), Viktorii Pelikánovou (1832–1913), Marianu Boháčovou (1834), Johana (1836), Františku Fojtkovou (1838), Veroniku Kaděrovou (1840–1919), Amálii Finklovou (1844), Anežku Brunnerovou (1845), Antonína (1849) a Františka (1850).

Narodil se do chudé tkalcovské rodiny jako čtrnácté dítě (před jeho narozením zemřely Cecílie a Anna). Od mala se musel zapojit do práce na stavu, tkalcovství se také vyučil. V roce 1880 se (v pětadvaceti letech) nechal zapsat do třetí třídy měšťanské školy. V letech 1881–1885 absolvoval učitelský ústav v Příboru. Byl učitelem (40 let), nejdéle učil v Čeladné, kde se stal ředitelem obecné školy.[3]

4. února 1891 se oženil ve Frenštátě pod Radhoštěm se svou příbuznou Marcelou Fialkovou (1863–1935), se kterou měl dvě děti – Marii (1893) a Jaromíra (1898).[4][p 1] Byl členem Moravského kola spisovatelů (1912–1934). Do důchodu odešel v roce 1925 a vrátil se do rodného Frenštátu, kde bydlel na adrese Rožnovská 239.[5]

Úmrtí Josefa Kaluse široce zaznamenal tisk. František Sekanina zveřejnil v Národní politice laskavý fejeton, kde např. uvádí, že mezi jeho ctitele patřil Jaroslav Vrchlický.[6]

Dílo

Poezie Josefa Kaluse byla ovlivněna tvorbou Josefa Václava Sládka; vyjadřoval v něm lásku k rodnému kraji. Významnou část tvorby věnoval dětem.[5]

Časopisy

Přispíval do časopisů a novin Květy, Lidové noviny, Lumír, Malý čtenář a dalších.[5]

Poezie

Pro děti
  • O Janíčkovi – Brno: 1911
  • Valašské pohádky
  • Valašské kresby

Odkazy

Poznámky
  1. I manželka sama psala divadelní hry a povídky pod jménem M. Kalusová.

Reference
  1. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
  2. Valašský básník Josef Kalus zemřel. Národní politika. 1934-12-13, s. 4.
  3. Obnova, 19. 2. 1915, s. 6, Kalus šedesátníkem (dostupné online v NK ČR)
  4. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
  5. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Kalus.
  6. Moravský básník patriarcha. Národní politika. 1934-12-14, s. 1.

Literatura
  • FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 64.
  • Josef Kalus člověk a dílo – Josef Kalus; Vojtěch Martínek; Petr Bezruč; uspořádal Adolf Veselý. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1925
  • Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 186.
  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Kalus.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.