Josef Bárta (malíř)

Josef Bárta se narodil 14. června 1864 v Praze. Studoval na pražské malířské Akademii u prof. M. Pirnera, u kterého dle Almanachu AVU absolvoval v roce 1898. Dle Prokopa Tomana a nekrologu v Národní politice studoval (od r. 1896) u prof. Julia Mařáka. Jeho jméno však není uvedeno mezi 43 žáky J. Mařáka v katalogu k výstavě „Julius Mařák a jeho žáci“ (NG v Praze, 1999). Zřejmě se jednalo o studium privátní. Tuto verzi nepřímo potvrzuje Viktor Šuman (1929), který uvádí, že Jos. Bárta podědil leptářské náčiní po J. Mařákovi. Časopis Besedy lidu publikuje v roce 1902 (č. 42/1902) kresbu uhlem V malířském ateliéru, která je zřejmě vlastní podobiznou autora.

V letech 1898–1900 byl Jos. Bárta krátce členem SVU Mánes. V dalších letech pak byl členem Výtvarného odboru Umělecké besedy, se kterou vystavoval od r. 1899. Jeho lept Hradčany byl členskou prémií Umělecké besedy v r. 1904. Spolu s Fr. Bartošem tvořil loutky pro Loutkové divadlo Orelské jednoty v Červeném Kostelci a dekorace pro Loutkové divadlo Kroužku přátel mládeže, Pardubice (1918).

Zemřel na tuberkulózu v Praze dne 15. března 1919 a je pohřben na Olšanských hřbitovech. V nekrologu v Národních listech je Josef Bárta považován za jednoho z prvních, kdo u nás pracoval v technice barevného leptu. Posmrtná prodejní výstava byla uspořádána na Královských Vinohradech U Šlajsů (umělecký závod T. M. Šlajse). F. X . Harlas ve své vzpomínce popisoval vznik vystaveného obrazu Sen, který měl Josef Bárta v roce 1914, noc před vyhlášením mobilizace (Lidové noviny, 8. 4. 1919).

Světozor v letech 1897 a 1898 reprodukoval jeho kartony s náboženskou tematikou ze studijních let u prof. Pirnera a K. M. Čapek-Chod je příznivě hodnotil. Stejný umělecký kritik (Světozor, 25. 11. 1898) se pochvalně vyjadřoval i k perokresbě Podobizna. Jos. Bártu uváděl jako žáka prof. Pirnera a srovnával jej s kvalitami spolužáka Maxe Švabinského. Vliv M. Pirnera a preraffaelistů je patrný zejména v raných ženských figurálních a portrétních obrazech (např. V rozjímání). Dle Prokopa Tomana byl autorem portrétů několika významných osobností: skladatele Antonína Dvořáka (lept z r. 1905), starosty Prahy Vladimíra Srba, spisovatele a skladatele Václava Juda Novotného.

V roce 1899 na vánoční výstavě Umělecké besedy se prezentoval akvarelem Podobizna. Na výstavě Krasoumné jednoty v roce 1900 vystavil perokresbu Pohled na Prahu. Ve Zlaté Praze (11. 12. 1903) nesmlouvavý umělecký kritik K. B. Mádl k příležitosti Vánoční výstavy Umělecké besedy napsal: „Jos. Bárta svědomitě a vytrvale v leptu a oleji zpracovává večerní obraz pohledu na Malou Stranu s Hradčany a v leptech zajisté je světelným efektům tmící se panoramy víc práv, než li ve velké, dost těžké malbě.“ O několik let později (21. 5. 1909) již chválil: „V grafice, rovněž nepříliš četné, Jos. Bárta učinil pokrok podobně jako v malbě: kresbu uvolnil, tóny změkčil a procítil.“ Na vánoční výstavě Umělecké besedy v roce 1904 Jos. Bárta vystavil lept Hradčany a velký obraz Prahy. F. X. Harlas (Osvěta, č. 1, s. 83) jej pozitivně hodnotil: „Bárta vystavil velký obraz Prahy, pohled ze svého ateliéru na Pražský most, Malou Stranu a Hradčany za večerních červánků. Úchvatný pohled na tuto část města s hladinou Vltavy v popředí, ... jest tu podán s přesvědčivou zaníceností, ... se zjevným citem pro nevšední krásu obrysů a pro poesii vzduchové nálady.“ Zřejmě ze stejného období okolo roku 1905 je i technicky a kompozičně zdařilý obraz Josefa Bárty Lesní imprese, který prozrazuje vliv J. Mařáka a byl vystaven v Galerii Kroupa na výstavě "Julius Mařák a jeho žáci" (r. 2012).

Okolo r. 1908 dokončil velký olej s tématem tzv. baignades – Koupající se hoši (165 × 194 cm), který architekt Jan Kotěra umístil do haly nově postavené vily ministra veřejných prací Karla Marka. Na Jubilejní výstavě Krasoumné jednoty v Praze v r. 1908 byl zastoupen oleji Vrby a Staroměstské náměstí. Český svět (21. 4. 1911) publikoval pohled do interiéru jarní výstavy Krasoumné jednoty v Rudolfinu s obrazem Jos. Bárty (téma pražského tržiště).

Ve zralém období jeho spíše dekorativně cítěná tvorba reflektovala vlivy impresionismu a secese a byla blízká pojetí K. Langera a J. Ullmanna (např. Dáma v parku, Letní krajina, V aleji, Rákosí a Podzimní cestou).

• 
  Josef Bárta Pole s havrany
• 
  Josef Bárta Před bouří (1906)
• 
  Josef Bárta Koupající se hoši (kol. 1908)
• 
  Josef Bárta Husopaska
• 
  Josef Bárta V rozjímání
• 
  Josef Bárta Portrét dívky (1916)
• 
  Josef Bárta Dáma v parku
• 
  Josef Bárta Koupání
• 
  Josef Bárta Pradleny pod hradem
• 
  Josef Bárta V aleji
• 
  Josef Bárta Letní krajina
• 
  Josef Bárta Ženy na poli
• 
  Josef Bárta Rákosí
• 
  Josef Bárta Podzimní cestou