Karel Marek (ministr)

Karel Marek
Karel Marek
	Karel Marek
Ministr veřejných prací Předlitavska
	Ve funkci:; 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911
Předchůdce	August von Ritt
Nástupce	Otakar Trnka
Narození	2. března 1850 ; Pátek u Poděbrad; Rakouské císařství
Úmrtí	15. října 1936 (ve věku 86 let) ; Holoubkov; Československo
Profese	státní úředník
Commons	Karel Marek (ministr)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Marek, uváděn též jako Karl Marek nebo Carl Marek[1] (2. března 1850 Pátek u Poděbrad[2] – 15. října 1936 Holoubkov), byl český dopravní odborník, rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1911 ministr veřejných prací.

Biografie

Pocházel ze statkářské rodiny z Pátku u Poděbrad. Vystudoval techniku. Pracoval ve Škodových závodech v Plzni. V roce 1880 se stal přednostou dopravního a dílenského oddělení Duchcovsko-podmokelské dráhy. Postupně se stal odborníkem na problematiku železniční dopravy a autorem několika patentů. Později přešel do státních služeb. Od roku 1884 vedl technický referát na ředitelství státních drah v Praze. Od roku 1886 zde byl přednostou. Později se stal referentem generálního ředitelství státních drah. Měl zodpovědnost za technické a uhelné otázky. Inicioval výstavbu rafinérie v Drohobyči na Haliči a podporoval průmyslové využití hnědého uhlí z ložisek v Čechách. Zastupoval státní dráhy na mezinárodních fórech.[3][4]

Za vlády Richarda Bienertha se dodatečně stal ministrem veřejných prací. Post si udržel i v následující vládě Paula Gautsche. Funkci zastával v období 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911.[5] Patřil mezi nepočetné Čechy v této vládě. Oznámení jeho nominace na významný rezort vyvolalo podle deníku Národní listy protesty německých nacionálních politiků.[6] Podílel se na řešení otázek bytové výstavby a rozvoje živnostenského podnikání. Sám měl k podnikání blízko, protože se svým tchánem a později i s bratrem manželky řídil továrnu na šamotové zboží v Teplicích/Košanech.[3]

Zemřel po delší nemoci roku 1936 v rodinné vile v Holoubkově na Rokycansku. Pohřben je v nedalekém městě Mýto.[3]

Markova vila

V letech 1907-1910 navrhl a realizoval vilu Karla Marka v Holoubkově (čp. 123) architekt Jan Kotěra.[7]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Marek na Wikimedia Commons

Reference

Není totožný s Karlem Markem, který byl v roce 1916 předlitavským ministrem financí, viz Dějiny Československa v datech, s. 591.
Matriční záznam o narození a křtu farnost Poděbrady
Karel Marek: Inventář [online]. ntm.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. (česky)^{[nedostupný zdroj]}
Česko má novou vládu. Exministři dostali brilianty [online]. tyden.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. (česky)
kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–591. (česky)
Přešité ministerstvo Bienerthovo. Národní listy. Leden 1911, roč. 51, čís. 10, s. 1. Dostupné online.
ŠLAPETA, Vladimír. Jan Kotěra 1871-1923 : zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům / Kant, 2001. 411 s. ISBN 80-86339-08-4, ISBN 80-86217-46-9. Kapitola Vila Götzova, Markova, Krausova a Kratochvílova, 1907-1910, s. 164–167.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Není totožný s Karlem Markem, který byl v roce 1916 předlitavským ministrem financí, viz Dějiny Československa v datech, s. 591.

[“matrika“-2] Matriční záznam o narození a křtu farnost Poděbrady

[Marek-3] Karel Marek: Inventář [online]. ntm.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. (česky)^{[nedostupný zdroj]}

[4] Česko má novou vládu. Exministři dostali brilianty [online]. tyden.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. (česky)

[5] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–591. (česky)

[6] Přešité ministerstvo Bienerthovo. Národní listy. Leden 1911, roč. 51, čís. 10, s. 1. Dostupné online.

[7] ŠLAPETA, Vladimír. Jan Kotěra 1871-1923 : zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům / Kant, 2001. 411 s. ISBN 80-86339-08-4, ISBN 80-86217-46-9. Kapitola Vila Götzova, Markova, Krausova a Kratochvílova, 1907-1910, s. 164–167.